17-23.10.2022
Minulý týden byl o něco chudší, co do počtu naběhaných kilometrů, ale o to bohatší, co se pestrosti pohybu týče. Schválně jsem spočítal, kolik hodin jsem se věnoval tréninku a vychází to něco přes 14 hodin. Což bude imho tak dlouhodobej průměr - 2 hodiny denně.
"Dá se to uregenerovat v delším časovým horizontu?" Jo podle mě dá. Je to o managementu objemu a intenzity práce. A samozřejmě o spánku a stravě (dostatek energetický složky a tak dále).
"Je to zdravý?" Jak se to vezme, ale asi spíš ne.
"Bolí to?" Někdy.
"Baví tě to?" Jinak bych to nedělal. Neznamená to ale, že mě těší úplně každej trénink. Asi jako řidiče netěší každej kilometr za volantem. Někdy je to vopruz, jindy to jde jak po másle. Ale obecně vzato ano, těší mě to. Pohyb a lidský tělo mě fascinuje.
Samozřejmostí byl qi-gong, poněvadž už je fakt načase to dokončit.
Mimo to jsem si ale střihnul taky hodinu na rotopedu, na který si chci trochu zvyknout. Ne snad proto, protože by to byla moje nejoblíbenější činnost, ale hlavně proto, protože mě příští rok čeká 12 hodin kroužení na ovále a tak je třeba si zvyknout na repetitivní a ne příliš zábavnou činnost. Což tohle "mučidlo" poskytuje dokonale. Člověk prostě sedí, potí se a zvedá nohy na střídačku, přičemž nikam nedojede a nic zajímavýho neuvidí. Ohromně nezáživný! :)
A samozřejmě je třeba sílit. Neb síla je základ.
No a protože v Pardubicích probíhal o víkendu CEYBL (Central European Youth Basketball League) pro kategorii U15, zaběhl jsem se na kluky podívat. Bohužel se letos potýkáme se samým zraněním. Naštěstí to teda nejsou zranění svalový. To by ostatně nebyla dobrá vizitka. Ale máme celou pestrou škálu různých zlomenin. Například nosu při opouštění bazénu, nebo prstu na ruce při přijímání přihrávky v zápase... Takže torzo týmu doplnili kluci ze sousedního Hradce Králové a než se dohromady společně sehráli, uběhla půlka víkendu. Nakonec ale po dvou úvodních porážkách následovaly tři vítězství a pěkný konečný třetí místo. Víc info tady.
