Se většinou lítá, jezdí autem a ti aktivnější jezdí "kolmo". Někteří z nás si pak ale hledají záminky k běžeckému tréninku, a tak si dovolenou naplánují v doběhové vzdálenosti. Což jsem na jedné z těch dvou letošních učinil i já. Společně s 
No ale zpátky na začátek...
Moje "dovča" vzhledem k vzdálenosti cca 70 kilometrů začala už v šest ráno. Jak praví lidová moudrost: "Ranní ptáče dál doběhne." Respektive tam doběhne dřív, jsem se na svůj běh jal vydat již v takto brzkou hodinu. Abych tam odpoledne byl...
Protože jsem byl bez supportu a většina trasy vedla neznámo kudy, musel jsem se řádně připravit. Batoh, 3 litry pití (voda/ionťák půl na půl), něco k jídlu, hůlky, tejpy/náplasti (kdyby náhodou), hotovost, náhradní ponožky, bunda. Suma sumárum jsem měl tak o 4-5 kilo víc. Teprve tady si člověk uvědomí, že není ultra jako ultra. Na závodě je spousta občerstvovacích stanic, kde se dá bez problému doplnit palivo, takže s sebou nemusí tahat tolik věcí. Pokud s vámi ještě cestuje support a je na trase povolen, není problém mít s sebou jen to opravdu nejnutnější. Bez supportu a občerstvovaček je to ale trochu jiná disciplína (teda zvlášť pokud je člověk šnek jako já a všechno mu trvá dvakrát tolik času než elitě).
Těch pár kilo navíc má samozřejmě za následek zpomalení tempa. Ale těžko na cvičišti...
První cca polovina trasy vedla po známých cestách, které už jsem minimálně jednou absolvoval. Zhruba po prvním půlmaratonu jsem doplnil vodu a podél Chrudimky (která byla od té chvíle mým parťákem na cestě) jsem se vydal směr Železné hory. Na svých cestách jsem tentokrát nefotil, ale zvlášť cesta z Chrudimi, směr Slatiňany a dál na Práčov a dál na Seč (kam já už jsem se teda nedostal, protože jsem uhnul zkratkou na Dolní/Horní Bradlo) myslím stojí třeba za cyklovýlet. Aby mi to mimochodem nebylo líto, tenhle týden jsem se pro změnu proběhl kolem celé Sečské přehrady. Což je taky fajn cca 17 kilometrů přírodou...
Každopádně z Bradla jsem si potom vystoupal na Polom, seběhl někam k Možděnicím a tam někde potom skončila zábava. Zbytek trasy už byl víceméně po místních komunikacích. Navíc už jsem měl v nohách nějakých 50 kilometrů. Začínalo se dělat nepříjemné teplo a před cílem jsem se ještě kodrcal nesmyslnou cestou, kterou mi nabídli mapy.cz. Tahle "zkratka" skrz lesní (ne)cestu a pole se fakt nevydařila. Poslední kilometry jsem si tak trochu odtrpěl...
Po necelých 10 hodinách jsem ale zdárně dorazil do cíle a mohl slavit nejdelší trasu z bodu A do bodu B, kterou jsem kdy absolvoval po svých a bez parťáka. Zároveň to taky bylo poslední ultra před Beskydskou Sedmičkou, která se běží na úplném konci srpna. A to je opravdu za rohem...
Hezký číslo ne?
Trasa
Takovej počet kroků by mi i 
My dva a půl psa
Pro změnu celej pes
Z výletu
Cíl trasy: Údavy
