Jestli na cvičení nemáte čas, tak Vám možná jenom nikdo neřekl, že k pohybu není potřeba si sbalit cvičky, svítící triko a jet půl hodiny autem přes město do gymu, kde pak hoďku provádíte speciální pohyby, ze kterých Vás druhej den bolí celej člověk. Cvičení se dá totiž dávkovat podobně jako kvalitní káva. Po malých dávkách, klidně několikrát za den...
Já vim, už jsem o tom psal, ale schválně jsem se díval, kdy to bylo naposledy a bylo to před více než rokem. A opakování je navíc matka moudrosti (mně doma říkali). Tak si to dáme jako takový opáčko, protože to je fakt můj oblíbenej způsob tréninku a ta forma se časem trochu mění.
Takže aby bylo jasno tak ne, člověk nepotřebuje speciální místnost, speciální obuv, pomůcky a speciální náladu na to, aby se mohl hýbat. Úplně klidně pravděpodobně stačí to, co teď máte na sobě, byť to možná bude přinášet nějaký limitace. V obleku si například asi nedřepnete. Respektive si možná dřepnete, ale bude to asi naposledy, co ho máte na sobě. V montérkách si asi "nezastojkujete". V kanadách si asi nezaběháte (byť Zátopek to tak prej dělal... blázen!). A v autě si asi za jízdy jen těžko hodíte pár sérií pozvedu (tam bych mimochodem vůbec nepřemejšlel, co se dá a nedá trénovat. Jízda v autě je dneska adrenalinovej sport sám o sobě).
Ale i přes všechny tyhle překážky se většinou dá najít způsob, co a jak dělat. Slyšel jsem například člověka, co si pravidelně odbíhal v "kvádru" na svoje tai-chi session. Prostě si odběhl někam do zeleně na pár minut, sako pověsil na nejbližší větev, dal si svých 10 minut a pak upaloval zpátky do kanclu. Řidiči zase (většinou) pravidelně zastavují na benzinových pumpách a tam se dá protáhnout, nebo dřepovat jedna báseň (přiznám se, že benzinky byla jednu dobu má oblíbená "stojkovací" destinace). Zkrátka téměř vždycky se dá najít způsob, jak se hýbat. I ve stísněných prostorách letadla se nakonec dá něco dělat. Třeba cvičit ne-pohyb. Stillness. Masírovat si nohy tenisákem. Trénovat pánevní dno. Dýchání...
Ale tyhle pohybový svačiny se (nemusí) netýkají jen tréninku ve ztížených podmínkách. Na učení dovednosti je třeba odvést velkej objem práce a zůstat u toho co nejvíc fresh, protože učení se novým věcem vydyndává CNSku (rozuměj, vyčerpává centrální nervovou soustavu). A ta vyžaduje nějakej čas na regeneraci. A kdo má v gymu čas na to, aby měl několikaminutový přestávky mezi sériema? Tak možná ten, kdo ho vlastní, nebo tam bydlí... Co když ale místo toho provede člověk pár opakování každou hodinu, co je vzhůru? Pár minut cvičení, řekněme 5 a takhle to 14krát zopakuje? To už naseká solidní objem...
Co když je ale člověk zrovna závislej na nějaký tělocvičně, protože mít doma zrovna rack, olympijskou osu a další vybavení nepřichází v úvahu? A nebo ho prostě gym baví? No tak pak se dá pomocí svačinek přicmrndávat ve volných dnech. Olivier Goetgeluck nám například na kurzu říkal, že svým atletům doporučuje, aby si čistili zuby na jedný noze ráno a na druhý večer. Je to úplně nenásilná forma pohybu. Nic to nestojí, není k tomu potřeba čas navíc a je to fajn trénink rovnováhy. Pokud k tomu chcete potrénovat i šikovnost ruky, můžete to dělat například kontra. To znamená, že čistíte-li si zuby pravou rukou, stůjte na levý noze a večer to obraťte. Too easy? Zavřete u toho ještě oči... Není to sice nic moc sexy. Pekáč buchet z toho asi zrovna nebude, ale stabilní, silná noha, o kterou se může člověk opřít se hodí. Jak při pozvedech nebo trhu, tak ve stáří. Už jsem tady tušim ostatně jednou avizoval, že pád je jeden z největších strašáků v seniorským věku. Podle WHO prej ročně upadne v domácích podmínkách asi třetina lidí nad 65 let a bohužel to často vede k dlouhodobý hospitalizaci pacienta a hlavně ztrátě soběstačnosti...
Netvrdim, nebo tvrdit nechci, že tyhle pohybový snacky jsou tou jedinou a nejlepší možnou strategií k pravidelný fyzický aktivitě. Ale může to bejt v určitým kontextu skutečně ta nejlepší možnost, jak se pravidelně hýbat. A je přitom celkem jedno, jestli to bude praxe jógová, víc parkourová, nebo silově-kondiční. Možnosti tu jsou a budou.
