Takovou rychlostí se na Táborsku uzavírají silnice. Proč taky ne. Opravy jsou potřeba. O tom není debat, ovšem jakým způsobem se jednotlivé zavírky realizují je věc druhá.
Minulý týden v neděli byla ukončena oprava a uzavírka Budějovické ulice, která je hlavní dopravní tepnou ve městě. Hned na druhý den v pondělí byla uzavřeny ulice Zavadilská a část Vožické. Právě tyto ulice jsou využívané nákladní dopravou pro obslužnost průmyslové zóny ze směru od Českých Budějovic, od Prahy. Také ze směrů od Pelhřimova a Písku.
Od požadavku stavební firmy, která danou opravu realizuje až po finální uzavření a osazení objížďky značkami musí proběhnout docela dlouhé legislativní kolečko, než je patřičná žádost opatřena razítky od příslušných úřadů a dotčených vlastníků.
Celé to začíná nákresem jednotlivých značek do mapového podkladu, vyznačení uzavřené části a objízdné trasy. Tento nákres nejprve putuje na oddělení dopravní policie. Po schválení, případně zpracování připomínek se k podkladu připojí žádost o uzavírku a putuje ke schválení k majiteli komunikací. Což je ve většině případů Správa a údržba silnic, případně Ředitelství silnic a dálnic nebo místní komunikace, které jsou v majetku měst a obcí. Pokud se uzavírka týká autobusové dopravy, též zástupci jednotlivých dopravních podniků musí být s uzávěrou obeznámeni. Všichni dotčení účastníci můžou připomínkovat, aby doprava na objízdných trasách byla co nejplynulejší. Například si mohou žádat doplnění značení na snížení rychlosti, nebo vyžádat si omezení na maximální hmotnost vozidel. Celé tato žádost s hromadou razítek a vyjádření skončí na odboru dopravy příslušného města. Kde na základě této žádosti vydá kompetentní úředník rozhodnutí o uzavírce a rozešle jej všem dotčeným stranám.
Možná si říkáte, že je toto docela blbovzdorný systém. Vždyť jej vidí a zkontroluje dobrých pět párů očí, ne-li více, několik institucí. Které mají mnoho kanceláří, mnoho dokumentů a záznamů všeho druhu srovnaných v barevných šanonech. Bohužel.
Protože, kdyby to opravdu fungovalo, tak by se nemohlo stát, že těžkou dopravu, která přijíždí obousměrně ze čtyř směrů svedou na silnici o šířce 3m. Šířka nákladních aut je 2,5m. Celá situace vyeskalovala až do stavu na obrázku.
Nejenom, že tato situace vyprodukovala mnoho naštvaných řidičů, ale taky hodně naštvaných cestujících autobusem. Zpráva o situaci se zřejmě šířila rychlostí blesku. Již druhý den mnoho řidičů zvolilo neoficiální možnou objížďku po Valentově spojce. Ovšem stav spíše odpovídá cestě vhodnou pro traktory. Nicméně se jedná o přehledný úsek a ve většině délky je svou šířkou dostatečná k bezpečnému vyhnutí. V jakém stavu při dešti je, jsem zachytil momentkou při vyhýbání.
Mezitím uběhlo nějakých 10 dní, než se na inkriminovaném úzkém úseku objížďky z jedné strany objevily značky zakazující vjezd vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Což stačí, aby se nákladní doprava přes problémový úsek zjednosměrnila a nedocházelo ke kalamitním stavům. Proč to nešlo udělat hned? Na tuto otázku by nedokázal odpovědět ani astrolog.
Celý stav se mezitím dostal na stránky regionálního zpravodajského serveru, kde je uváděno i stanovisko radnice: „Řidiči to musí vydržet.“ Zatímco si zodpovědný úředník odpíchne svou pracovní dobu a bezstarostně jde domu.
Což řidiči. Ti to ty 3 týdny opravdu vydrží. Tak nějak mě napadá otázka. Když takto fungují úřady na lokální úrovni. Jakým způsobem úřady fungují na celostátní úrovni, kde řadový občan hned nepozná výsledek na vlastní kůži. Asi to nebude nic moc. Spíš nic než moc :(
