Jak už to tak někdy bývá, čas od času se něco někam založí a úplně se na danou věc zapomene. V některých případech záměrně. Tomu říkají časová schránka a jsou jasné instrukce kdy ji otevřít. V tom druhém případě se některé věci najdou, když se dělá generální úklid.
U rodičů se rozhodli, že budou malovat. A to znamená, že se provádí generální úklid hned dvakrát. Nejdříve vše vystěhovat a pak zase znova vše vrátit. Při těchto operací se často najdou dávno zapomenuté, odložené či úplně ztracené věci. Pokud se neuloží na přehledné místo, tak netrvá dlouho a zase se někam zatoulají. V tomto případě se znova objevila na světě božím legendární elektronická hra z Ruska. Jistě ji všichni znáte pod názvem Vajíčka. To proto, že herní scéna se odehrávala v jakémsi kurníku se slepicemi. A hladový vlk měl za úkol všechny vajíčka chytat. Tak tahle hra to není.
Celkem byli tři scény. První Vajíčka byli asi nejznámější, druhým scénářem byl Lovec pokladů. Hráč musel s postavičkou potápěče se potápět pro poklad na dně moře. Poklad hlídala ohromná chobotnice, a aby to nebylo tak lehké, potápěč se musel i jednou za čas nadechnou. Podle mne byla tato hra nejtěžší. A třetí scénář se odehrával v kuchyni. Veselý kuchař si na pánvičce pohazoval buřtíkama a palačinkami. A když se nepovedlo, tak v růžku čekala myška a hned s palačinkou prchla přes celou obrazovku do skrýše. Ještě tam byl pomocník kocour, který občas vidličkou jedno jídlo přidržel.
V době školních let opravdu spousty zábavy, než toto překonali (zřejmě) asijské Tetrisy a další nástupci. Nyní, po třiceti letech, jsem dostal znova tuto hru do ruky, abych do ní sehnal baterie.
Na podruhé se mi to dnes povedlo. Jelikož je zde vše v ruštině, tak ani letitá prodavačka nedokázala rozluštit číslo baterie. Tak se zkoušelo. První byli moc tlusté, druhé hubené. Jiné neměla. Vzal jsem hubené, s tím, že to nějak vypodkládám, aby tam držely. Nic jsem podkládat nemusel, stačilo nepatrně přihnout kontakty. Stařičký kuchař zapípal.
Má radost na tváři záhy zmizela, když jsem viděl, že část obrazovky nesvítí. Za ta léta se už někde ve spojích udělali ....No nevím, co. Zkrátka když jsem trošku smáčkl konstrukci, některé pixely se rozsvítily. Ze zadní strany je několik šroubků, které jsem dotáhl, tedy krom jednoho na kterém je pečeť. Většina obrazovky už svítí, krom kuchaříka úplně na levé straně. Tam svítí jen ruka s pánvičkou.
Hned jsem se podíval na Google, jestli se někdo zabývá opravami těchto her. Servis jsem nenašel. Našel jsem příčinu. Jsou tam osazeny nějaké vodivé gumy. Dokonce jsem je na Aukru i našel za nějakých 150 korun. Bohužel jen pro Vajíčka a Potápěče. No uvídím co doma na to budou říkat. Pravděpodobně bude Kuchařík sloužit jako dekorace a hodiny na stole. Tehdy nahrané scóre 999 tam už asi nikdy nebude. Věřím, že kdybych to svěřil 
Dokonce při hledání jsem našel i inzeráty na rozprodej sbírky těchto her. Nabídka Potápěče byla za nějakých 2700 korun, což je desetinásobek tehdejší pořizovací ceny. Zde se vyplatilo hodlovat. Jen tak mě napadá jestli se stejně vyplatí hodlovat starou škodovku.
