Veverka na terapii vznikla první, dostali jsme za úkol se zaměřit na nějaké slovo na vybrané písmeno (V mém případě E, jako erotika - energie - emoce) a na zvíře, v mém případě veverku, která má znamenat spolehnutí na vlastní zkušenost.
Žalud je tedy do fialova naschvál, ale ocas se mi nepoved, prvních pár tahů bylo nahodilých a nabaloval jsem významy konstruktivně.
Zde první obraz jsou obličeje, není náhoda, že je vidím všude, docela pozoruhodné je, že jich je většina mužských, až na ten mrkající, který je zároveň nejhezčí.
Svěřil jsem se Nadě (terapeutka), že když kreslím ženy, tak mi jde daleko víc tělo, než obličej, u mužů dělám často zamračené morouse.
Na Terapii mi pomohla Naďa tím, že mi nejdříve otočila papír, abych viděl více úsměvů, pak jsme se shodli, že na ženská těla mám chuť. Jen na sebe teď nevím, jestli bych to někdy udělal, ale to je můj psychologický problém.
Miluju umění!
