Mužíček 
Chvilku jsem tedy váhala, jak tohle téma pojmout a očem vlastně chci psát. Ono sousedů, či známých poznáme za život určite více, hlavně, když se v životě častěji stěhujete, třeba jako já. U mě to bylo minimálně 7x a tak je z čeho vybírat.
Když pominu to, že jsem se s rodiči stěhovala z menšího městečka na vesnici, z panelákového bytu do rodinného baráčku, větší změnou pro mě asi byla zdejší "mentalita" lidí. Přestože jsme se opravdu nestěhovali z žádného velkoměsta, rozdíl byl znát. Zatímco ve městě mě znali tak ostatní nájemníci paneláku a maximálně někdo z nejbližšího okolí, tak na vesnici mě znali všichni. Tedy chovali se tak a tvářili se tak. Jen co jsem vyšla na místní Obecní úřad, tak se mě jedna paní u vchodu ptala: "Čí pak ty jseš? Každý se se tam velmi staral o to, co dělá druhý, jak se mu daří a tak. Bohužel víc ve formě drbů a vesnických klepů a to mi nikdy k srdci nepřirostlo.
Můj mužíček ve svém článku také zmínil jednoho našeho souseda, kterého jsme vlastně "potkali" v minulém bydlišti. Mě tedy více než tento soused, který bydlel přímo nad námi, utkvěli v paměti sousedé, kteří bydleli hned ve vedlejším bytě.
Bydleli jsme v tom bytě zhruba tři roky a za tu dobu se mi zmiňovaní sousedé postarali o zážitky několikrát. Poprvé to byl velký křik a hádky na chodbě, kdy incident přijela řešit policie. Syn který chtěl navštívit svou matku (která bydlela vedle nás) se s ní hádal, protože ho odmítla pustit na návštěvu s jeho novou přítelkyní..
Pak do bytu vedle nás spěchala záchranka a to byla o dost smutnější historie, protože jestli se nemýlím, tak odváželi manžela od dříve zmíněné paní a co vím, tak bohužel zemřel.
Další a poslední příhoda do třetice byla nejkurioznější. Když jsme se jednou navečer vracela domů, potkala jsem na chodbě u bytu policistku. Zajímala se zda tam bydlím a když si ověřila že ano, šla jsem do bytu. Přes dveře jsem slyšela jak telefonuje a řeší, jestli mají přistoupit k evakuaci a kdy dorazí pyrotechnik (!)
Cože? Nechápavě jsme na sebe s
Před devátou večer se kolem panelového domu v Plzni začaly rojit policejní vozy, objevil se zde technik kriminálky a nakonec musel dorazit i policejní pyrotechnik. Vše způsobilo oznámení ženy, že ve věcech po svém muži nalezla trhavinu TNT. Výbušninu žena nalezla ve věcech po jejím zesnulém manželovi a uvedla, že ji přinesl domů asi před 30 lety.
(Zdroj: Krimi- Plzeň, 12.5.2016)
Jak se dále ve výše zmíněné zprávě uvádí , evakuace okolí bytu nebyla nutná. Policejní pyrotechnik výbušninu odvezl a odborně zlikvidoval.
A pro mě zážitek který mi utkvěl. No uznejte, že hrozba evakuace kvůli výbušnině z vedlejšího bytu, se nezažívá každý den. (Naštěstí! :)
Foto: pixabay
