Už jsem tu někdy v minulosti psal o tom, jak jsme se synkem udili klobásy. A protože nechat stát udírnu ladem by byla škoda, dnes přišla řada na slaninu.
Vykostěný bůček ležel pár dní v soli, a pak tři týdny v slaném nálevu s česnekem. A pak visel deset hodin v teplém kouři z bukového dřeva.
Další vysvětlování netřeba - jeden obrázek vydá za tisíc slov.
Vzal jsem si plátek ještě teplého z udírny, jen na ochutnání, a napadlo mě jen jediné slovo: Boží!
Originally posted on Pavel's blog. Hive blog powered by ENGRAVE.
