Dvacet jedna let. Dlouhá doba? Krátká doba? Jak se to vezme. Je to cirka polovina mého života. Tolik let jsem pracoval pro jednoho zaměstnavatele.
Zastával jsem tam samozřejmě různé funkce a postupem času jsem postoupil i v hierarchii firmy trochu výše v odborných pozicích.
A teď přišel pokyn ze zahraničí o značném omezení výroby. A bude se propouštět. Bylo nám řečeno, že naše oddělení nepřežije. Přestup jinam je dost nereálný. Jít někam na výrobní linky či dělat parťáka se mi nechce. Kromě snížení platu by mě čekala práce, které jsem si za ty roky užil až až. Kdo zná, může vyprávět.
Nejradši bych se samozřejmě živil kryptem. Byl bych svým vlastním pánem. Ano, tenhle můj sen je splnitelný. Podle mých propočtů v horizontu pěti až deseti let by se můj sen stal realitou. Víte někdo o nějaké zkratce bez masivní investice v řádu statisíců korun?
Pět až deset let. Tolik času ale bohužel teď nemám. Budu si muset na tu dobu najít nějakou práci. Rozumnou práci na uživení rodiny. A pak konečně krypto.
Nastal čas se v životě posunout zase o kus dál.
Držte mi palce.