[20. 3. 12:11] Honza Kotyk: Už je mi líp...
[20. 3. 14:48] Ksenia Nykyforenko: Mam z toho radost
[20. 3. 14:50] Honza Kotyk: :)
[20. 3. 18:27] Honza Kotyk: Já vím, že to říkáš vážně. Dneska jsem jel takový bomby na Češtinu, že už přemýšlím, jestli vymyslím definici pro jagadaDadam (je jich pět a počítám je po třech, ale ve Skreblinku by se mi takové slovo hledalo těžko), pam pada Dadadam (to už je dobré dada) a tak podobně... Vtipy na jazyk se vymýšleli už za první světové a prý to jako útěk dělali dadaisté ze stejného důvodu, jako já - chtěli nevidět, tak ještě, že mám brýle aspoň trochu sundavací.
K dnešní konverzaci musím dodat, že astigmatismus mám prý ve tak dvojku a dioptrií asi jen pět.
Ale slepota mě ubezpečuje alespoň do té míry, že nemusím vidět texty na autech, cedulích ad., stačí si pro svobodnější život, od vizuálního smogu, odpočinout sundáním brýlí.
JagadaDadadam by mohla být třeba čarodějka v románu, který teprve napíšu. Nebo lépe?
Pojmenovala svou kočku Dada a volá jí pro různé věci různými jmény a JagadaDadadam může být třeba, že něco nepatřičného (k čemu by se sama kočka neodhodlala) opravdu prostě jen smí/může.
