29.prosince 2021
Původně jsem chtěl článek rozdělit, ale moje skvělá přítelkyně, která mi pomáhá s korekturou se ptala jestli jsem to dokončil a že jí to moc nepřipadá. Něco tam prý chybělo, tak je to dnes trochu delší.
Kryptoměny jako takové tu asi nejsem schopný obsahově zcela pojmout. Naštěstí ani nemusím a pro pochopení článku vám bude stačit znát jeden z jejich základních aspektů. Většinou fungují jako účetní jednotka a zároveň jako transakční systém. Na bitcoin síti můžete platit bitcoiny, na ethereum síti můžete platit étherem... nemůžete ale poslat ethereum na bitcoin síť a naopak. Pro srovnání si můžete představit klasickou platební síť v České republice, kde platíme korunami, v Americe dolary a například v Británii librou. Podobně, jako máme centy, pence a haléře, existují u kryptoměn sidechainy, neboli druhé vrstvy, které mají za cíl odlehčit hlavní síti, zmírnit transakční poplatky uživatelů a urychlit transakce. Většina metaverse funguje právě na druhých vrstvách osvědčených kryptoměn, které mají na hlavní síti problémy kvůli vytížení. Nebo na zcela nových sítí, které se konkrétním potřebám co nejvíc přizpůsobí. Základem všech těchto digitálních světů jsou NFT - non fungible tokens, neboli nezaměnitelné tokeny. Co to ale znamená? U kryptoměn nebo ve finančním sektoru odešlete transakci, odečte se vám zůstatek a adresátovi se připíše. NFTčka oproti standardním kryptoměnám nebo penězům v elektronickém bankovnictví dokážete jednoznačně a přesně v síti identifikovat. Příklad... pamatujete takové ty čokoládové dukáty?
Jasně, dvě alobalové, kulaté, do sebe zapadající strany zlaté barvy s texturou mince na povrchu a uvnitř čokoláda. Představte si, že jste šli s kamarády na velikonoční koledu, od všech návštěv jste vyškemrali pár dukátů, které jste dávali do společného košíku a na konci dne jste si nadílku rozdělili. Všechny vypadají na pohled stejně. Díky blockchain technologii ale dokážete poznat, které konkrétní mince jste dostali právě vy. Které potom dostal kamarád Jarda, který jich dostal míň, protože šišlá a má zkažené zuby. Rozeznáte ale i ty, které vám dala tetička Maruna, která je měla 4 roky v kredenci a po kterých se zeserete, protože jsou prošlé. Krom toho se na blockchainu dozvíte, kdo všechno měl minci před vámi, za kolik byla komu prodaná a kdo ji z jakých surovin vyrobil. Vše je zapsáno v kódu. Zjednodušeně řečeno. Historicky první NFT byla vyražena na blockchainu Ethereum a šlo již o kultovní sérii CryptoPunks. Bylo to 10.000 vygenerovaných, pixelových obličejů, které se již dražili i v těch nejprestižnějších aukčních síní. Například CryptoPunk #8857 byl letos vydražen za neuvěřitelných 2.000ETH (cca 143 miliónů korun). Po této dražbě se roztrhl pytel s těmito generickými obrázky i na jiných blockchainech. Opičky, kočky, psí kosmonauti. Druhý letošní milník bylo vydražení koláže The first 5.000 days od digitálního umělce Beepla za 42.329ETH (přibližně 3 miliardy korun). Právě tato událost odstartovala doslova NFT mánii a začalo se tokenizovat vše, co šlo. Někteří šli dokonce tak daleko, že na blockchain vyrazili dílo světoznámého autora a originální obraz potom spálili. Byla to doslova doba jedné bizarnosti za druhou. NFT ale nejsou pouze obrazy nebo pixelová grafika. I někteří hudebníci vydali své písně jako NFT. Představte si, že vlastníte písničku svého oblíbeného autora a je jenom vaše. Někteří interpreti dražili NFTčka, které držitelům dovolí podílet se s nimi na nahrávání písničky do nového alba. Některým držitelům zase umožní přístup na exkluzivní místa v první řadě, nebo do backstage na koncertech. Funkcí a využitelností je celá řada. Některé jsou opravdu smysluplné a revoluční, některé méně. Bezesporu se ale NFT technologie uchytila ve hrách a digitálních světech.
Drtivá většina digitálních světů vypadá jako webové stránky z roku 95, nebo dosud neexistují a vývoj zaostává za ambiciózními sliby vývojářů. Všechna čest výjimkám, kterých znám opravdu jen pár. Například hratelné verze projektu StarAtlas, o kterém jsem se zmínil v předchozím článku, se máme údajně dočkat někdy za 3-5 let a stejně už se tam v předprodejích proinvestovaly miliony dolarů. Vzhledem k tomu, jak moc velké zhodnocení letos NFT zažívají, se dá říct, že pokud jste začátkem roku nastoupili do správného projektu, tak na jeho konci vám snesl zlaté vejce. Pokud jste na jaře koupili bitcoinu, nebo ethereum, tak se vaše investice přinejmenším k dnešnímu dni zdvojnásobila. Pokud jste vaší investici vložili například do dnes populární NFT hry Splinterlands, tak má nyní hodnotu desetinásobnou. Což je jeden z hlavních důvodů, proč si tyto projekty zasluhují celosvětovou pozornost. Je jich ale tolik, že vůbec není jednoduché trefit ten správný.
Zhodnocení samotných NFT je jedna věc, druhá je potom možnost generovat nové, nebo množit herní kryptoměnu, za kterou se v digitálních světech NFTčka obchodují. V závislosti na projektu a jeho obliby lze takto vydělávat 1-1000$ za den. Záleží na vstupní investici, času a strategii. Zatímco pro průměrného Evropana je toto záležitost zábavy, vzdělávání a prozkoumávání technologických možností nebo finanční spekulace... část cílových uživatelů si tyto světy našly mezi entitami, kterým se tato možnost spolupodílení stala symbolem obživy. Na Filipínách mají lidé rozpočet 1-2$ na den. Znám lidi, kteří díky metaverse mají postel a nemusí spát na podlaze. Přátelé z Ameriky zase vybírali pod stromeček metalízy posledních modelů elektroaut (prý se jim víc zamlouvají Riviany, než Tesly). Řekl bych, že ještě více než v reálném světě, zde funguje vykořisťování slabších. Spousty lidí z rozvojových částí světa hraje klidně i na více cizích účtech, nic v metaverse nevlastní a jako odměnu si nechávají část z dosažených odměn. Nemusí dřít v často nelidských podmínkách, být závislí na počasí a úrodě, aby uživili rodinu a nepotřebují ani na jejich poměry astronomicky vysoké vstupní investice. Je to tedy dle mé úvahy správné. Někteří si myslí opak. Jsou i tací, kteří jim to dokonce nepřejí a prohlašují, že když nebudou dřít na poli a sbírat cukrovou třtinu, tak budeme mít dražší cukr. Taky názor, holt povaha některých Čechů se nezapře.
Již jsem psal, že trávením času v metaverse, nebo tvořením obsahu přinášíme hodnotu ostatním uživatelům. Dalo by se ale říci, že hlavně sobě. Abyste na tom dokázali vydělat, musí se najít někdo, kdo je ochotný od vás virtuální předměty koupit. Jestliže se na tom snažíte zbohatnout a nezabíjíte tam čas jen tak z rozmaru, snažíte se logicky najít projekt, ve kterém je jen pár lidí, není tolik populární a v časech, kdy si popularitu získává, prodáváte. Je pravidlem, že množství těchto virtuálních statků je v metaverse omezený a při růstu základny uživatelů se stávají čím dál více vzácnější. Roste jim tedy hodnota. Něco vám to připomíná? Letadlo, pyramida... Ponziho schéma. Dalo by se říct. Jakmile tvůrci a vývojáři přestanou tvořit zajímavý obsah, lidé začnou odcházet, metaverse začne upadat a časem zanikne. Některé digitální světy takto zanikají i vlivem špatně nastavené ekonomiky a jiné byly už z počátku zamýšlené pouze jako podvod s cílem uživatele okrást. Je to opravdu velmi tenký led. U kryptoměn se všeobecně ví o vysoké volatilitě a nebezpečí velkých výkyvů v cenách. V NFT a metaverse světech je toto pravidlo umocněno asi tak desetinásobně. A nejsou to samozřejmě jen zisky, protože někdo tu párty nakonec musí zaplatit. Tím mám na mysli hlavně ty Riviany, lamba a podobně. Pokud nejsou vývojáři úplní hňupové nebo podvodníci, tak pád na nulu nehrozí. Digitální světy, kterým se zrovna úplně nedaří, vždy bude držet při životě základní lidská vlastnost. Chamtivost. Funguje to úplně jednoduše. Vstoupíte do nějakého projektu, řekněme s investicí 20.000 Kč. Baví Vás to tam, začnou přibývat uživatelé a hodnota vašeho vstupu stoupá. Když má za týden dvojnásobnou hodnotu, tak si začnete říkat, že jste se asi nerozhodli zle. Sto tisíc, dvě sta tisíc... jste v euforii. Půl milionu a už si říkáte, že to není možný, ještě měsíc nebo dva a nebudu muset pracovat. Za týden zjistíte, že to byl pravděpodobně vrchol a jste -10%, tak se rozhodnete část prodat. Dáte to na market za nejnižší ceny a druhý den zjistíte, že to nikdo nechce a market je dole dalších -20%. Další dny se furt snažíte něco prodat, ale furt to nejde... ani se nenadějete, jste z půl míče na sto tácech a opět se ozve vaše hamižnost. Už je vám líto prodávat pod cenou a začnete se ujišťovat, že když už to na hodnotě půl milionu bylo, tak se to tam časem vrátí. Nikdy to ale nepadne na nulu, protože v tom jsou zapojení lidé, kteří tomu věří více než vy, mají v tom tisíci násobky toho co vy a hlavně... mají již tento cyklus a psychologii zmáklou. Takže v den, kdy si říkáte, že už to není možný a dáváte výpověď v práci, tak oni prodávají 5-10% z toho, co drží. Když je trh na dně a vy už máte tik v oku z toho, že jste neprodali ani na těch sto tisících, tak nakoupí za drobky zpět a čekají na další vrchol. Je to tedy pyramida? Nejspíše asi ano, ale co potom není? A kdo z toho nejvíce benefituje? Kdyby to byli vývojáři, pravděpodobně by do toho ostatní, ani vy samotní nevložili ani korunu. Většina metaverse se tedy snaží o dosáhnutí decentralizace. Nějaký pastýř být na začátku ale vždy musí. Pokud ale chce udržet reputaci svého díla, musí svůj vliv postupně odevzdat ve prospěch jeho komunity. Tyto možnosti zatím úplně probádané nejsou, ale například v NFT projektu Splinterlands jsou za tímto účelem rozesílány všem uživatelům governance tokeny. Distribuce trvá 365 dní a každý den dostávají uživatelé tokeny, jejichž množství je přímo úměrné podílu vlastnictví všech asetů v tomto světě vůči ostatním. Držitelé tokenů budou mít potom hlasovací práva a budou rozhodovat například o úpravách vlastností NFTček, nebo o tom, kdo má pokračovat ve vývoji a jakým směrem se má svět ubírat. Pro představu se vám pokusím vysvětlit, jak může takový virtuální svět vypadat a jak funguje.
dCrops je NFT hra na blockchainu Hive, kterou aktivně hraje asi 200 lidí. Je poměrně nezajímavá a nudná. Ale strašně jednoduchá, takže se to skvěle hodí pro tento moment. Oblíbený způsob distribuce herních NFT je formou balíčků a u dCrops to nebylo jinak. Koupili jste si od vývojáře za 2$ v kryptoměně Hive balíček a v něm otevřeli 5 náhodných karet. Ty už jsou vyprodané, ale máte stále možnost balíčky koupit na tržišti od ostatních hráčů, kteří je neotevřeli. Karty mají různou vzácnost. Běžná karta vám padne nejčastěji (75%), potom tam jsou vzácné (20%), epické a pravděpodobnost té nejvzácnější, legendární, je menší než jedna karta ze sta. dCrops je simulátor farmaření. Z balíčků vám může padnout pozemek, který obděláváte, nebo semínka. Vzácnost NFT karet potom určuje její vlastnosti. Na vzácný pozemek můžete zasadit 2 plodiny. Na legendární potom 4 a je 10% pravděpodobnost, že sklidíte větší úrodu. Semínka jsou ještě rozdělená na rostliny, které plodí na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Období trvají 14 dní a semínka potřebují rozdílný čas k uzrání, aby se mohlo sklízet. Každá rostlina dává při sklizni rozdílný počet plodů a ty potom na konci sezóny všichni hráči prodávají za shares. Jsou to něco jako body.
Čím vzácnější semínko, tím více shares za sklizeň. Ta má 3 stupně kvality. Za kvalitnější úrodu dostanete násobky shares oproti normální úrodě. Na konci sezóny se veškeré shares sečtou a podle jejich počtu se poměrově vůči ostatním rozděluje odměna v CROP tokenech. To je inside kryptoměna, za kterou můžete ve hře obchodovat (nákup/prodej semínek a pozemků) a její hodnota se pohybovala v poslední době kolem 2-7$ za 1000 tokenů. Metaverse vás tedy takto odměňuje 1x za 14 dní v závislosti na velikosti sklizně a aktivity během sezóny. Tento reward pool (koš odměn) byl při spuštění projektu 500.000 CROP tokenů a každou sezónu se o 0,5% snižuje. Očekává se tedy, že postupem času bude do oběhu uvolňováno tokenů čím dál méně a při růstu popularity a základny uživatelů budou vzácnější. Druhá odměna spočívá v distribuci kryptoměny Hive, která je udělována každý den podle hodnoty herních asetů, které hráč vlastní. Započítávají se do toho neotevřené balíčky, pozemky, semínka, nejkvalitnější 3* úroda a CROP tokeny. Hive reward pool se také postupně snižuje a čerpá z vkladů uživatelů za balíčky. Zrovna u tohoto projektu je pozitivní, že během prodeje balíčků za 2$ v Hive, se jeho hodnota pohybovala kolem 0.30$/1Hive. Dnes je to zhruba šestinásobek. Část z vkladů uživatelů samozřejmě využije vývojář pro zaplacení autorských práv na fonty, ilustrátora, dalšího vývoje a provozu serveru. Nově byly přidány úkoly typu zasaď 4 brokolice, skliď 2 papriky, nebo prodej jeden 2* květák a consumable odměny za splnění. Consumable znamená na jedno použití, oproti ostatním NFTčkám, které jsou pernamentní. Můžete takto získat hnojiva, která zkracují čas vegetace, nebo zvyšují šanci na 2* a 3* úrodu a náhodná semínka, které se odhalí po zasazení. V nové edici balíčků autor slibuje možnost budování objektů na pozemcích a výrobu produktů z vypěstovaných surovin. Dá se teda říct, že je to taková metaverse adaptace na farmeramu, farmville, nebo stovky jiných klonů farmasimulátorů s možností obsah hry vlastnit. S klidným svědomím bych dCrops doporučil i lidem, kteří nemají s kryptoměnami žádnou zkušenost. Běží to komplet na hlavní vrstvě blockchainu Hive a neustále tam přes virtuální peněženku (účet na Hive) potvrzujete transakce - sázení, sklízení, claimování odměn. Máte možnost vyzkoušení směny CROP tokenů na Hive síti, nebo koupit NFTčka od ostatních uživatelů, případně zkusit vyměnit papriku za jahodu hezky p2p, mimo rozhraní hry. Nevyděláte na tom miliony a návratnost investice jenom skrz odměny je opravdu dlouhá. Ale máte možnost si vyzkoušet základy a pochopit smysl kryptoměn. Koupit bitcoin a za 10 let ho s velkým ziskem prodat je asi fajn záležitost, ale moc zábavy si cestou neužijete. V dCrops tu šanci máte a vstupenka je momentálně za 150-200$.
Tento článek je součástí mého blogu, který si píšu pro zábavu a nikde zde nenaleznete žádné investiční doporučení. Nejsem finanční ani investiční poradce a text má pouze vzdělávací a informativní charakter. Pokud chcete do něčeho investovat, udělejte si vlastní výzkum a vyhodnoťte veškerá rizika. Svůj blog zveřejňuji výhradně na platformě peakD, která funguje na technologii hive blockchainu. Veškerý text i jeho části jsou volně šiřitelné, za předpokladu sdílení odkazu na celý článek. Pokud máte jakékoliv připomínky, dotazy nebo podněty pro další články, informujte mne prosím prostřednictvím emailu: [email protected]
