Letná district in Prague is known as a hipster neighborhood, and together with adjacent Holešovice, it is considered the heart of edgy bars and bohemian dens—which is quite surprising given the high rents there. Nevertheless, there are indeed both alternative and prominent cultural institutions. The Academy of Fine Arts in Prague, or simply AVU, the leading and oldest Czech art school, blends both in a way. Founded in 1800, the academy boasts over two centuries of history, with crowds of leading Czech painters and sculptors who studied or lectured there. And due to the nature of future artists, it is likely the least conventional college in the country.
Before we sit comfortably at one of the cafés, which the future fine artists consider their natural habitat, let's briefly sneak a peek into the college garden with random artifacts scattered across the grass—I’m sure they will find new purpose in another installation soon.
Letná, spolu s Holešovicemi srdce pražské hipsterské zóny. A jistě i takzvané pražské kavárny, ať už si pod ní představíte prakticky cokoli. Jsou tu renomované kulturní instituce, ale i podivné bary a podniky, do kterých byste se možná báli zajít. Třeba holešovický Cross. Tahle bohémská gloriola je trošku zvláštní, protože na rozdíl od třeba Krymské tu byly nájmy vysoké vždycky. Každopádně je tu i AVU, Akademie výtvarných umění, nejstarší a nejprestižnější česká umělecká vysoká škola. Za více než dvě století na ní studoval nebo přednášel víceméně každý, kdo v českém výtvarném a figurálním umění něco znamenal. Ale protože je to škola umělecká, je samozřejmě dost nekonvenční.
To je vidět i na zahradě, kde se povalují kousky děl, která zřejmě nebyla dostatečně umělecká, aby jim bylo dopřáno delší existence někde v suchu a závětří. Ale nebojte, většina z nich najde druhý, třetí, nebo třeba i desátý život v nějaké další instalaci.
AVU obviously has its own café bar. And a great one, I must admit. But since it is not a brewery, it doesn’t qualify for #beersaturday. I might stop by for another challenge, perhaps.
Avu má samozřejmě i svůj klub, a dost dobrý. Ale protože ten nemá vlastní pivovar (univerzitní pivovar má na druhou stranu třeba nedaleká Hnojárna, až bude někdy otevřený pro veřejnost, asi se zastavím), pro #beersaturday se nehodí. Tak třeba u nějaké jiné výzvy.
Café Lajka is just across the street from AVU, and it’s hard not to run into students discussing their artistic visions there. The place is just my cup of tea. I grew up in similar bohemian-like cafés, chitchatting about similar topics, and I love the vibe. I don’t mind part-time waiters who fail to notice you entering because they’re contemplating their next piece of art (some of them are AVU students—give the future artists some space!), forget one of three orders on average, or get caught up in deep conversation with a random guest, forgetting to wait the tables. I’ve been that guest many times.
Café Lajka je od AVU jen přes ulici. Běžně tu narazíte na studenty, případně uchazeče o studium, kteří se snaží trochu nasát atmosféru. A protože jsem kavárenským povalečem, tak asi tušíte, že je to podnik přesně podle mého gusta. Taková ta klasická podivná kavárna, kde si vás zahloubaný brigádník za barem vůbec nemusí všimnout, protože zrovna dumá o své příští instalaci, zapomene zhruba každou třetí objednávku, nebo se tak zapovídá s náhodným hostem u baru, že úplně zapomene, že tu vlastně zrovna dneska pracuje. Koneckonců, tím hostem jsem byl častokrát já.
Put simply, Café Lajka is a great café. And it happens to be an interesting craft brewery. I surprised myself by not charting it for #beersaturday yet. Artistic souls could appreciate the design, combining old-style flat with art café. Just look at the bar above.
Zkrátka a dobře, Lajka je skvělá kavárna. A je to taky velmi zajímavý minipivovar. Až mě překvapuje, že jsem o ní do #beersaturday nenapsal mnohem dřív.
Just in case you didn’t know—Lajka (or Laika in English transcription) was the first animal to orbit the Earth in the late 1950s. With that in mind, you won’t be surprised that the local beers are named after other space animals, like Belka, Strelka, and Albina—the other dogs from the Soviet space program. And since we’re in a hipster area, the beers are brewed from organic ingredients. I’ve tried most of them, but here are the three I sampled earlier this week for #beersaturday.
Že Lajka byla první psí kosmonaut, co se dostal až na orbitu, určitě víte. Belka nebo Strelka byly ve vesmíru taky, na Albinu se nakonec nedostalo. Každopádně místní piva se nepřekvapivě jmenují po zvířatech ze sovětského kosmického programu. A protože na Letné se spíš kouká na kvalitu než na cenu, Lajka vaří převážně ze surovin v bio kvalitě. Ceny jsou přitom velmi příznivé, hlavně u ne-ležáků. Špičková Albina za pětasedmdesát je tak nějak adekvátní, ale třeba barrel aged porter za pětaosmdesát je za hubičku.
10° Strelka, Bohemian Lager
I usually review stronger 12° lagers here, but since I still had some things to do that evening, I started with this smooth, pale lager. It opens with a yeasty and malty aroma, followed by the typical Saaz hop bitterness, which is rather muted. The aftertaste is balanced, blending the two dominant flavors. Strelka is an easy-to-drink beer that fits well with the place’s laid-back vibe.
Většinou ochutnávám dvanáctky, ale protože ten večer jsem měl ještě něco málo na práci, začal jsem desítkou. Strelka je dobře pitelné pivo s chlebovo-sladovým tělem, do kterého se postupně objevuje hořkost žateckého poloraného červeňáku. Ale jen tak akorát, není to tak přehnané, jako u spousty piv moderního střihu. Dozvuk je příjemný, směs obou chutí zůstává na jazyku. Strelka je fajn pivo k posezení a povídání, do Lajky se hodí.
11° Albina, Witbier
My favorite brew here. This old-style Witbier is rich in all the expected flavors—orange peel, coriander, a hint of chamomile, and malty banana notes. Everything is present in just the right amount, and no single element overwhelms the others. The taste is complex, well-balanced, and in line with the style characteristics. I can’t help but recommend it to anyone interested in a classic example of a witbier.
Moje oblíbené pivo z místní nabídky. Trochu starosvětský witbier, ve kterém najdete všechno, co by taková pšenice měla mít. Pomerančovou kůru, koriandr, trochu toho heřmánku, a sladové banánové tóny. Všechno tu je, a nic nevystupuje, nic nepřehluší ostatní chutě. Vyvážené, skvělé pivo. Pokud vás zajímá, jak by vlastně měl witbier chutnat, zastavte se v Lajce.
13° Old Days Porter, Barrel-Aged Porter
This seasonal special is a return to the roots, as its name suggests. The beer ages in old oak barrels, and then gets mixed with a fresh brew of the same kind—just as porters were served in 18th-century Britain were. This batch is aged in Bordeaux barrels, which provide cherry notes and a touch of wood in its aroma. Otherwise, it’s a dense, robust porter with dark chocolate and roasted tones dominating the palate. If you happen to stop by when it’s on tap, it’s definitely worth sampling.
Tenhle sezónní speciál by ale taky bylo škoda vynechat. Podobně jako portery před nějakými dvěma sty lety zraje tenhle v dubových sudech, ta aktuální várka v sudech po Bordeaux. A pak se tohle uzrálé, uleželé pivo smíchá s čerstvě navařeným a podává. Ze zrání je v chuti lehká kyselinka připomínající višně, a taky trocha dřevitých tónů. Samotný porter, mimochodem je to hodně poctivý, hutný kousek, přispěje do mlýna praženou hořkou čokoládou, která v něm hraje prim. A výsledek jednoznačně stojí za to.
*This is my #BeerSaturday challenge post, and I would like to invite 
