Trochu s křížkem po funuse, ale hádám lepší pozdě, nežli později.
Mám zkrátka pár tipů, které chci věnovat všem, kteří se s Novým rokem rozhodli udělat něco pro svoje zdraví. A to, ať už se jedná o nějakou pohybovou aktivitu, spánkovou hygienu, nebo zlepšení stravovacích návyků.
V první řadě bych Vám všem chtěl popřát, aby Vám to vyšlo. Nenechte se odradit nějakým frustrátem, kterej si z Vás bude dělat prču, že jste ledňáčci a vydržíte tak 14 dní (ano i já takovým býval). Čím jsem totiž starší (a asi i zkušenější, nebo co...), tím víc mám pochopení pro různý lidský chování. A Nový rok je prostě pro většinu lidí v naší společnosti dobrým (re)startem. A kdo jsem já, abych to někomu rozmlouval? Nakonec každej trenér, výživovej poradce, nutriční specialista a tak dále, by měl bejt rád za každýho jednoho člověka, kterej jim přijde pod ruku. A je přece jedno, jestli to bude 2. ledna, nebo 14. června, ne? Nakonec i já mám do tohoto roku spoustu nápadů, plánů a cílů. Takže v klidu. Chcete-li začít teď, začněte. Přijde-li nápad na změnu 14. června, začněte pak...
A teď už konečně k těm tipům, které mimochodem směle ignorujte, přijdou Vám-li pitomé, hloupé, nebo neužitečné. Je to ostatně jen má zkušenost a jiná osobnost a jiný charakter může vyžadovat jiný přístup.
Myslete ve velkým, začněte v malým
Tohle je řekl bych taková klasika a nejedná se jen o předsevzetí do následujícího roku. Chceme strašně moc a to ideálně hned. Nejdřív je ale třeba, vytvořit si na změnu návyk. Každej by vždycky rád akceleroval z 0 na 100 za 5 vteřin, ale s jedničkovým motorem příliš parády nenaděláte a nejspíš ho svými pokusy o rychlou akceleraci akorát brzo odděláte (oukej, to jsem si možná nevybral nejlepší analogii, bo v autech se vůbec nevyznám, ale snad se chápeme)... Zkuste na to jít tentokrát z opačnýho konce. Začněte něčím malým, co nezabere moc času a jiných zdrojů (peněz třeba). Velký věci se totiž skládají z hromady malých. Takže místo toho, aby člověk z ničehonic začal běhat třikrát týdně 60 minut po tom, co předchozích 10 let trávil volnej čas u telky, si dokážu představit něco jako strávit 1 hodinu týdně pohybem vpřed (chůze/běh). Může se to zdát jako velmi málo, ale je mnohem lepší se na začátek úplně podcenit, než totálně přecenit. Takže máte-li v hlavě plán, kterej Vám připadá v hlavě schůdnej, zkuste ho třeba dělit 2 nebo 3 a v klidu se nejdřív podívat, jestli to v reálu vůbec bude možný zvládat. Jak fyzicky, tak mentálně.
A to samý může platit třeba pro stravu. Pijete každej den litr Coca Coly a chcete se toho zbavit? Jasně, proč ne! Ale nejdřív zkuste udělat small step a pijte jí třeba 4-5x týdně. Malej krok. Snižte dávku. Pro někoho zase možná nedostatečný, ale na to se vykašlete. Právě jste snížili dávku extra cukru o nějakou třetinu týdně (samo za předpokladu, že to nedoženete něčím jiným a nahradíte to obyč vodou) a pořád si můžete užívat svýho oblíbenýho nápoje. A až si zvyknete a nebude to problém, můžete udělat další malej krok. Pak se možná jednoho krásnýho dne vzbudíte a uvědomíte si, že Colu možná pijete, ale místo 7 litrů, je to týdně 1 litr (což je jako obrovskej rozdíl) a bohatě Vám to stačí a jste spokojený. A nemuseli jste u toho projít dramatickým a bolestivým procesem náhlý změny, kterej Vás bude s... štvát a frustrovat.
Buďte konkrétní (ale ne zase moc)
Hele takhle: "Začnu od Novýho roku cvičit!" je jistě super a já jsem ten poslední, kdo Vám to bude rozmlouvat, ale vůbec nic to neříká o tom, proč to jako chcete dělat a tím pádem je těžký přijít na to, jak (respektive co). Hele netvrdim, že člověk potřebuje detailní plán s tabulkou v Excelu. To nechte na někom jiným, pro koho to je důležitý. Není potřeba si psát přesný časy (byť i to může někomu pomoci) a tak dále. Ale nějakou rámcovou představu je imho dobrý mít. Takže zkuste třeba něco jako: "Každej večer si udělám lehkou protahovací rutinu na 5-10 minut, aby se mi dobře usínalo a nasbíral jsem nějakou tu minutku pohybu navíc." No a až si zase zvyknete, můžete na to vrstvit další věci, zvýšit čas, měnit aktivity. Cokoliv. Programming ponechme stranou.
Cesta je cíl
Vynechanej trénink, nebo nějaký uklouznutí mimo plán není žádná tragédie, která zruinuje všechno, na čem jste pracovali. Progres není žádná pěkná rovná čára, která vede z bodu nula až do vysněnýho cíle. Je to hodně fuck-upů a byť jsou sociální sítě (na první pohled) plný šťastných lidí, tak opak je často pravdou. Běžte si v klidu svojí cestou, zkuste se uvolnit a užít si proces. Nenechte se odradit prvotním neúspěchem a nenechte se odradit ani tím druhým, nebo třetím. Zkuste se z každý chyby poučit a příště udělat jinou. Patří to k tomu (stejně jako třeba slepý uličky). Děláme je všichni, i když o tom neradi přemejšlíme, mluvíme, píšeme. A pokud Vám to samotným nejde, zkuste si najít mentora (kouče), kterej chápe Vaše strasti, protože jimi prošel.
Pokud tu změnu (ať je jakákoliv) opravdu chcete, pevně věřím, že ta cesta se dřív nebo později objeví. Možná bude úplně jiná, než jste si představovali, ale ukáže se...
Závěrem mi dovolte ještě popřát, aby se Vám nejen v roce 2024 dařilo tak, jak si přejete. Splnily se Vaše plány, sny a touhy. K tomu pochopitelně pevný zdraví, protože bez něj je to všechno tak nějak náročnější.
A doporučení na závěr. Hýbejte se!
Záměrně neříká, že máte cvičit, nebo trénovat. Není vždycky nutný mít sofistikovanej tréninkovej plán. Ale hýbat se fakt potřebujeme a má to spoustu zdravotních a jiných benefitů. Úplně nakonec Vám tak přeju, abyste našli pohyb, který Vás bude bavit.
