Dopady pandemie
Pár měsíců zpátky jsem měl diskuzi se známým o covid opatřeních. Předem říkám, že nejsem zrovna fanouškem toho, co předvádí v téhle krizi státní útvar a jeho zástupci. Podle mýho názoru by stát měl sehrávat roli informační, edukační, podpůrnou, i motivační. Zkrátka by v první řadě měl jít příkladem. Což je možná představa pro někoho naivní, ale já si myslim, že by to v dlouhodobým kontextu přineslo víc pozitivního. Leč to už se nedozvíme...Když už se ale rozhodl jít cestou centrálního plánování pandemie (nakolik se dá taková krize centrálně řešit a plánovat nechám na čtenáři), měl to udělat se vším všudy, nastavit jasný pravidla a tvrdě je vymáhat. To, co státní útvar předvedl je podle mě bramboračka, za kterou je poprávu kritizován.
Každopádně já jsem v diskuzi obhajoval to, že pandemie je multifaktorovej a celospolečenskej problém a ne čistě zdravotní. Čímž samozřejmě nepopírám ani to, že covid problém zdravotním je, ani bych to nerad nějak zlehčoval. Jen jsem si tak nějak v průběhu času pomalu uvědomoval, že je to mnohem širší otázka, co zasahuje do všech sfér společenskýho života - socio-kulturního, ekonomickýho a krom fyzickýho zdraví, na který má koronavir velkej dopad, je tu v dobách lockdownů samozřejmě problém i zdraví mentálního. V poslední době na tohle téma dokonce vzniká spousta super článků a protože třeba o ekonomických dopadech pandemie máme asi celkem zevrubnou představu, já si dovolim vzít to trochu z jinýho soudku a postnout Vám sem článek z klávesnice Martina Snášela o dalších souvislostech, který jsou možná trochu v ústraní.
