Přiznám se, že k letošnímu fotbalovýmu evropskýmu šampionátu si stále hledám cestu a vztah. I vzhledem k této době, je to totiž prazvláštní turnaj...
Osobně ho považuju za takový domácí ME Anglie (byť se oficiálně hraje po "celé Evropě"). Tři lvi odehráli doma celou skupinu a pokračovat tam můžou v podstatě celým pavoukem až do finále (jediný čtvrtfinále by tuším museli hrát v Římě), byť je tam nečekám. I kdyby totiž nějakým zázrakem vyřadili Němce, v semifinále je nejspíš čeká největší favorit z Francie.
Jelikož angličany sleduju ze všech národních týmů nejvíc (je to asi logická volba vzhledem k tomu, že jejich Premier League mi přirostla k srdci) a na prvním velkým turnaji jsem jim fandil už na MS 98 (Beckham efekt), moc dobře si vybavuju, že v play-off velkých turnajů je to jedna velká katastrofa. Kdykoliv narazí na jakoukoliv fotbalovou velmoc, pravidelně končí. Od zmíněnýho roku 1998, kdy je vyřadila Argentina, si vybavuju jejich vypadnutí s Portugalskem (dvakrát), Itálií, Německem, nebo třeba Brazílií. Velmi zřídka se pak dostávají za brány čtvrtfinále. Stalo se tak od mého pozorování jen jednou a to na posledním MS 2018 v Rusku, kde postupně přetlačili na penalty Kolumbii (zázrak mimochodem!) a Švédsko. Jakmile narazili na silný Chorvaty, sesypali se jak domeček z karet a souboj o třetí místo byla pro Belgii v podstatě jen formalita.
Ale zpět k letošnímu turnaji. Mimo to, že angličané si hrají takový neoficiální domácí EURO, je tu totiž víc zvláštností.
Vzhledem k celosvětový pandemii má každá země svá vlastní pravidla, za jakých okolností pouští do země fanoušky z jiných států a kolik lidí vůbec pustí na fotbalový utkání. Takže jsme se dočkali například toho, že zatímco na 90 tisícovým Wembley je kapacita asi 25% a stadion tak zeje prázdnotou, v Budapešti je narváno až po střechu... To, že "domácí" týmy jsou pak občas paradoxně nalosovaný jako "hostující", už je jen taková třešnička na dortu. ČR tak například ve Wembley odehrálo "domácí" zápas s Anglií a stejně tak Francie "hostila" v Mnichově Německo.
Aby to bylo ještě lepší, tak karty míchá i další covid mutace, která se šíří například v Británii a protože UEFA potřebuje turnaj odehrát a chce mít na stadionech za každou cenu fanoušky, tlačí na britskou vládu (která po výhružkách ze strany funkcionářů podlehla), aby i přes veškerý komplikace zvedla návštěvnost ve Wembley, kde se tak bude na finálový zápasy mačkat podle posledních zpráv přes 60 000 fanoušků. Zatímco si tak většina Evropy zřejmě na podzim projde další pandemickou vlnou, což bude pro spoustu lidí znamenat další období plný nejistot, bafuňáři z UEFA se pravděpodobně budou plácat po ramenou, jak dobrá práce se jim s turnajem povedla.
Imunní vůči covidu pak nejsou samozřejmě ani sami fotbalisté, což přináší další "zábavné" příběhy, jako například se skotem Billy Gilmourem, který byl pozitivně testován na koronavir před rozhodujícím zápasem skupin, respektive po zápase Anglie : Skotsko. Protože kamery zachytily jeho kontakt s Masonem Mountem a Benem Chilwellem (oba Anglie), putovali do izolace i oni. Aby tomu pak skotský fotbalový svaz nasadil korunu, začal tvrdit, že Gilmour po zápase nepřišel do kontaktu s nikým ze spoluhráčů z národního týmu (což si lze jen stěží představit), takže zatímco Angličanům v rozhodujícím duelu s ČR chyběla hned dvojice hráčů, skotskému národnímu výběru jen pozitivně testovaný Gilmour. Skotům to sice nakonec nepomohlo a Anglii v konečným součtu neublížilo, ale poslední dva odstavce myslim celkem slušně dokumentují, o co jde na takhle velkých akcích především...
Abych ale nebyl jen negativní, EURO už stihlo nabídnout i spoustu fotbalový krásy, byť já jsem jí zase z časových důvodů tolik zatím nepochytil. Namátkou Ronaldovi výkony a celý dramatický vyústění skupiny F. Lewandowskiho góly, který ale Polsku k postupu nestačili. Maďaři, kteří se do posledních chvil rvali o postup na úkor Německa. Nebo výkony Italů, kteří postoupili ze skupiny s plným počtem bodů a skóre 7:0. Zatím se rozhodně neztratili ani Nizozemci a už tradičně silná Belgie s pravděpodobně nejlepším ofenzivním záložníkem planety. Svou sílu v posledním utkání skupiny demonstrovali taky Španělé.
Protože EURO se přehouplo do své druhé (zajímavější) poloviny, nezbývá než doufat, že bavit se fanoušci budou hlavně fotbalem, byť letos už od toho vzhledem k situaci politiku oddělit nelze a podobně těžko se mi bude kousat MS 2022 v Kataru. Turnaj se ale v týhle fázi podle mě dohraje nezávisle na situaci, ačkoliv se ještě možná dočkáme nějakých přesunů. Jestli je to ale vítězství, to si netroufám tvrdit. Pro mě osobně je to celý takový hořkosladký. Na jednu stranu jsem rád, že fotbal zažívá velkou akci, na druhou stranu se obávám následků...
