Den 9:
Ráno jsem měl menší krizi a nemohl se vykopat z postele. 😬 Celkem rychle mě probudil pohled do rohu místnosti, kde jsem si myslel, že je pavouk, ale byly to jen divně vylézající kabely ze stropu. 😬 Šel jsem otevřít okno, ale jakmile jsem chytl za kliku, tak se okno otevřelo ven, což jsem nečekal, a málem z něj vypadl. Naštěstí by můj pád zastavila zem asi tak po tři čtvrtě metru. 😛
Šel jsem ven s plánem okouknout v jakém stavu je moje vyhlídlé místo na stanování po včerejším dešti. Jak jsem tak šel, tak jsem šel dál a dál, přebrodil jednu řeku, druhou řeku, přešel pár mostíků až jsem došel k ceduli, že ledovec je ode mě 1km daleko. 👍 Dopředu mě hnala nejenom touha tam dojít, ale i komáři, mouchy, mušky a jejich parťáci. 🦗
Jeden kilometr, řekl jsem si, to je tak 15 - 20 minut. Za zatáčkou mne z omylu probrala cesta míříci do prudkého kopce (mohlo mi dojít, že ledovec bude na kopci 🤔). Když jsem cestou stoupal výš a výš, tak najednou skočila. Není mi asi přáno, někaj jsem ztratil chuť a otočil jsem se a šel zpátky, jakmile jsem sešel k řece, tak jsem si řekl: Marku, když dojdeš k ledovci, koupíš si něco pořádnýho k jídlu, když ne, tak nemáš nárok! Vyrazil jsem k ledovci! 👍
Cestou jsem si uvědomil, že jsem někde četl, že bych měl mít na tento trek kalhoty, nejen kvůli hmyzu, ale i kvůli bodlákům, které jsou mírně jedovaté a nepříjemně štípou. Žádný zázrak to ale nebyl, trochu ostřejší kopřiva, navíc jsem po otcovi zdědil, mimo jiné, i hustou srst, která mne na nohou chránila. Na úpatí ledovce jsem udělal fotky, dopsal část deníku a vyrazil zpátky. 🙂
Bohužel se zhoršovalo počasí. Jelikož jsem neměl plán jít tak daleko, tak jsem šel jenom v triku a kraťasech. Naštěstí jsem měl v batohu igelitovou pláštěnku, kdyby bylo nejhůř. A že nejhůř bylo. Vítr - dobrý. Déšť - horší. Kroupy - to už bolelo do uší. Bouřka - špatný. Takhle to trvalo asi půl hodiny. Nakonec jsem v tempu došel úplně od bláta, a promočený, ale došel zpátky do Ušguli. Na konci 18 km dlouhého treku jsem si zvrtnul kotník, to mi nepřidalo. 💩
Vzhledem k počasí sešlo i ze stanování.
Došel jsem do vesnice, do první restaurace, že si dám polévku a jídlo. Paní mi k tomu přinesla i místní limonádu. Když mi pak, ale řekla částku 27 lari (243 Kč), tak jsem na ní vyhrkl, že niet! Bohužel na menu nebyly ceny a po chvilce hádání jsem jí peníze dal. 😕
Vzhledem ke špatnému počasí je i těžko sjízdná cesta zpátky do Mestie.. výhodou je, že v Ušguli skoro nikdo není.
Přišel jsem na hostel, a těšil se do horké sprchy. Bohužel nešla již od 10 hodin elektřina a voda byla ledová. Nemůžu si ani vyprat věci. Opláchl jsem se z nejhoršího, šel se zamknout na pokoj a zahájil protestní spánek. 😬
Z vedlejšího pokoje mne probudill italské zvolání: “ragáci električita” 😊
Za oknem se vyjasnilo, počasí nádherné úplně bez mráčku. Šel jsem na jídlo do stejného místa, kde jsem byl včera a jelikož sem měl dnešní den trochu pech, tak jsem si dal i místní koláč. 👌 Přejedl jsem se. ☹️ Ale bylo to vynikající. 😊
Pokud zítra nebude pršet a bude možné jet do Mestie, tak se přesunu za dalším dobrodružstvím někam dále.. 👋
——-
The Day 9:
I had a morning crisis and I couldn’t get out of the bed. 😬 However, the look in the corner of my room woke me up rapidly. Spider! ...nope...just some cables from the ceiling. 😬 I went to open the window, which is opening to outside. It was unexpected for me and I almost fell out of it. Fortunately, the ground is around 0,75m below, so I wouldn’t probably die. 😛
I went out to check how is my place, where I planned to put my tent for this night. I walked, walked, walked, went through one river, second, few bridges and I finally came to the sign that the glacier is only 1km away. 👍 The desire to get there was pushing me inside to go plus all kind of insect. 🦗
One kilometer, 15-20 minutes, I supposed...After first turn I realized that I was wrong with my assumptions -> big hill. It could have come up to my mind, that the glacier is probably on some hill (logic) 🤔. I was going higher, higher and higher and the road ended. Something was not wishing me today. I really lost my mood and went back. I came to the river and said to myself: “Marek, if you come to the glacier, you can buy something really good to eat. If not, you don’t deserve it!” Aaaand I went to the glacier! 👍
On the way I realized, that I read somewhere, that I should wear long pants for this track, not only because of the insect, but also due to prickly flowers, which are even poisonous there. It wasn’t that bad and I am quite hairy (as my dad) so it protected me from bad bad flowers. I reached the iceberg, took some photos, finished a part of my diary and went back. 🙂
Unfortunately, the weather was getting worse. I didn’t really plan to go that far, so I had just a T-shirt and shorts on me. Fortunately, I had a plastic raincoat in my backpack for the worst possible situation. Such situation came...Wind - quite okay. Rain - worse. Hail - hurted. Storm - very bad. It lasted about 30 minutes. After all, I came to Ušgili totally wet and covered from mud. At the end of 18km track I even sprained my ankle. 💩
Due to the weather, the camping is not really good idea.
I came to the village and entered the first restaurant to have a soup and some food. Lady even brought me a local lemonade to it. Then she told me the price - 27 lari (10eur), so I shouted - Niet! Unfortunately, there weren’t any prices on the menu, so after a while of arguing, I gave her the money. 😕
The road back to Mestia is not really driveable due to the current weather...advantage is, that there is almost nobody in Ušgili.
I came to the hostel and were looking forward to have a hot shower. Unfortunately, there was no electricity from 10am and the water was extremely cold. I couldn’t even wash my clothes. So, I had a quick shower, went to lock into my room and fell asleep. 😬
Italians screaming : “ragazzi electricita” from the room next to me woke me up. 😊
The weather got nicer, amazing, without any cloud on the sky. I went to eat at the same place as yesterday, as today I was not really lucky - I even got a local cake. 👌 Ate too much... ☹️ But it was really tasty.😊
If it doesn’t rain tomorrow and is possible to go to Mestia, I will go somewhere further for another adventure.. 👋
