Už jsem ho viděl dřív. No, viděl... Zaregistroval. Jdete do obchodu. Přemýšlíte, co všechno potřebujete koupit, kde máte kolečko... Najednou se kolem Vás mihne nenápadný člověk. Projede koš. Prohlédne vozíky, vytahá účtenky. (Má v kapse pár koleček. Rozpojuje, vytahuje, vrací do původního stavu...)
A Vám bleskne hlavou:"Tak nejsem sám, koho to napadlo..." A pak na celou věc zapmenete. Když ho potkáte podruhé, tak už nezapomenete. Zase jsem ho ale jen registroval... "Led zářivky, raději osm, ponožky, technický líh, vteřinové lepidlo... Hele, to je dobrý nápad, projíždět koše v nákupním centru!"
V nákupním centru je spousta krámků... Před supermarketem jsou všechny jednoho druhu. Můžete je měnit na nějakém serveru, jistě, ale tyhle si můžete zaregistrovat i na přímo... Asi nejen na sebe...
Kolik může mít ten člověk příbuzných? Počkat, jak vlastně vypadal? Já si ho vůbec nepamatuju. Pohyboval se velmi rychle. A byl naprosto nenápadný, nevýrazný... Asi jako já...
Takže do třetice, jako v pohádkách. Až ho potkám potřetí, budu se mu věnovat. Pořádně si ho prohlédnu a zkusím s ním prohodit slovo. Co to je zač? Bude se se mnou bavit? Nabídnu mu vytvoření zločinecké skupiny? Ten člověk mě zajímá... Třeba má víc nápadů. Já taky... On je zjevně realizátor. Já jen takový salonní myslitel...
Možná, že takhle nějak vznikala Kellnerova PPF! Jste při tom!
