Dnes jsemv yužil pár hodin volna k malé procházce. Vyrazil jsem městským autobusem č. 53 do Červeného Hrádku.
Ano, místní kulturní dům se stal roku 1989 dějištěm slavného proslovu tajemníka ÚV KSČ M. Jakeše. Jako kůl v plotě...
Už jsem zde kdysi o něm psal.
Každopádně já se svezl autobusem až nahoru ke kapličce z konce 19. století, svatých Šimona a Judy.
Z Červeného Hrádku půjdu po silnici až do obce Dýšiná, mého dnešního cíle.
Počasí mi zatím přeje, neprší a místy vysvitne i sluníčko.
Míjím opravené venkovské usedlosti s velkými branami.
Bohužel míjím i ty neopravené...
Na konci Hrádku chvilku postojím i u tohoto křížku. Kromě náboženské hodnoty takové drobné památky dokreslují naši krajinu a tvoří významné orientační body.
Je potřeba je chránit i dnes.
Po pár stech metrech mírného stoupání míjím tajemný objekt v majetku policie a otevírá se mi pohled do krajiny Ejpovicka. Vyfotím si pohled na bývalé hrudkovny, nyní industriální park, kde působí více firem, konkrétně např. výroba nápojových plechovek.
Na křižovatce silnic se cosi zaleskne v křoví. Podíváme se blíž. Ano, je to ohrožený druh naší krajiny. Naštěstí ohrožený. Klasická vakuová obrazovka s elektronovým dělem typu trinitron.
Ještě před třiceti lety to byl vrchol techniky. Teď už je to jen odpad...
Po hodině cesty se ocitám v Dýšině. Menší obci s dvěma tisíci obyvateli v okrese Plzeň - město.
První památka, kterou zde uvidíme, je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše.
Kostel byl vysvěcen roku 1358 a roku 1727 částečně přestavěn v barokním slohu podle návrhu architekta Jakuba Augustona.
Je obklopen rozsáhlým a dosud funkčním hřbitovem, což je v centru obce dosti neobvyklé.
Kostel disponuje průčelím s dvojicí věží.
Podle návrhu J. Augustona byla v osmnáctém století vystavěna pod kostelem i fara.
Ještě si prohlédneme kostel od hlavní silnice. Na začátku schodiště najdeme sošky svatých. Zde sv. Barbora.
A vedle ní nesmí chybět jeden z nejrozšířenějších českých světců, sv. Jan Nepomucký. Vyfotím ho i pro pana Dvořáka, předsedu klubu českých turistů v Nepomuku, který vytváří webovou galerii s tímto světcem.
Ještě poslední, celkový pohled na hezký kostel...
A popojdeme k faře. V obci Dýšiná najdeme třináct keramických zastavení křížové cesty. Jedná se o novodobou akci, při níž si je místní obyvatelé umisťovali na své ploty a fasády svých domů. Umístění je celkem chaotické, ale podle map na serveru mapy.cz si je můžeme dobře dohledat.
Zde je první zastavení na bráně fary - Ježíš je souzen Pilátem.
V obci najdeme též venkovské statky, typické pro okolí Plzně. Tenhle je přímo na návsi.
Na návsi najdeme i obnovení památník prvního československého prezidenta, Tomáše G. Masaryka.
Ještě mám hodinku času do odjezdu autobusu, projdu se tedy po obci. Začnu ulicí Přátelství.
A tady už máme další zastavení křížové cesty. Dvanácté. Ježíš umírá na kříži.
Další zastavení najdeme nedaleko na "pastelkovém" plotě.
Moje další kroky míří k místní škole. Povšimnu si drobného kvítku podbělu. Jeden z prvních poslů jara je tu.
Před místní školou najdeme pomník se sochou amerického generála G. S. Pattona, osvoboditele Plzeňska z roku 1945.
Tato socha je dílem sochaře Jaroslava Bockera z roku 2005. K soše se váže kauza, spor s městem Plzní, kde měla socha původně stát. Místo ní však v centru stojí ocelový abstraktní reliéf a realistické sochy se ujala Dýšiná.
O celé kauze se můžete dočíst zde.
A jaký pomník stojí místo něho v Plzni? To se můžete dočíst zde.
Každopádně postava tohoto velkého generála si zaslouží připomenout.
Můj výlet do Dýšiny končí. Za chvilku mi už jede autobus č. 53.
Tak zase někdy na shledanou, pane generále!
Pozdravím vašeho vnuka za pár měsíců v Plzni...
