Jak tohle začít, nějak se mi to mele už od včerejší noci... pro a proti argumenty...
Rodíme se bez něho a umíráme bez něho.
wiki praví - https://cs.wikipedia.org/wiki/Soukromí
Soukromí je osobní oblast člověka, jednotlivce nebo skupiny lidí (například rodiny). Zahrnuje potřebu a právo chránit informace o své osobě, jakož i vlastní tělo a čas, vlastní prožitky a území před zveřejňováním a především před zneužíváním.[1] Jde o jedno ze základních, neporušitelných a nezcizitelných lidských práv a svobod a jako takovému mu náleží patřičná ochrana.
Ochrana soukromí a jeho respektování vychází z uznání, že každý člověk má přirozenou důstojnost a každému náleží rovná práva. Uznání těchto práv tvoří základ svobody, spravedlnosti a míru ve světě. Ve Všeobecné deklaraci lidských práv se v článku 12 stanoví, že nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, rodiny nebo korespondence a každý má nárok na zákonnou ochranu proti takovýmto zásahům.
Avšak jak je vidět někde ho cestou nabereme. Ono v dnešní době je to docela zaklínadlo a používá ho každý jak je potřeba od politiků až po anarchisty.
Ale ve skutečnosti žádné soukromí nemáme. Možná máme někteří z nás tajemství, dokonce i sdílené tajemství, ale soukromí to nemáme. I když se to zdá divné, pokud chcete soukromí tak se někde musíte zavřít před světem. Třeba takový záchod, že tam jsme sami, ale ani to není pravda celý náš život. Jako děti jsme to tak neměli a ani dnešní děti to tak nemají. Adama s Evou zakryli listem a bylo to. Už tu bylo virtuální soukromí. A hned sním přišel požadavek na soukromí jako na nějaké právo. Ale vše je to jen součástka naší společnosti. Součástka toho jak moc zapadá náš život do okolí, a když nezapadá tak to ukryjeme do soukromí... ale asi ani tohle není neměnné, dnešní svět se sociálními sítěmi sdílí a sdílí a sdílí...
Ač je zakladatel Facebooku zobrazovaná jako evil osoba tak jeho vyjádření o tom že "Soukromí jako společenská norma je pryč" je prostě trefné.
Je to prostě tak. Digitalní stopa je po Vás všude, a to co kdysi věděla sousedka ví dnes každý... speciálně pokud to úmyslně sdílíte.
Kdysi jsem chodil s jednou slečnou jejíž maminka byla psycholožka a ta měla proti záchodu pověšené velké zrcadlo. :) A tvrdila že pokud někdo jde na záchod a má s tím co vidí v zrcadle problém tak má problém v životě. Nějaký o kterém nejspíše neví.
Jsme snad společností nevyrovnaných lidí? Někdy to tak vypadá. Ale ona možná je jen nevyrovnaná společnost ne lidi. Všechny ty tajnosti co nosíme v sobě naše i ty cizí. A základní jmenovatel je strach. Strach nám brání v tom to sdílet, strach z toho co okolí si o tom bude myslet. Strach z toho že informace někdo zneužije.
Ale vezmeme to z jiné strany. Zkuste si představit, že všichni o Vás všechno vědí a že jste jak ve vile velkého bratra a ještě lépe všichni vědí i to co si myslíte to co cítíte. Prostě oni vědí. Tak zkusili jste si to představit. Dobře a teď si položte otázku, jak moc by jste se chovali jinak, jak moc by jste zkusili změnit svoje myšlenky a by jste v takovém prostoru kde se ví o vás vše mohli spokojeně žít. A jestli vůbec tak sami sebe můžete považovat za svobodného člověka. Jestli ne, jestli by jste se chovali jinak jinak, mysleli jinak tak nejste svobodní lidé, nebo spíše žijete v nesvobodné společnosti.
A já se pořád dokolečka ptám, k čemu že slouží to soukromí, je nám nějak prospěšné, proč vzniklo, je ho ještě třeba, ve svobodné společnosti bez předsudků, přeci není třeba.
