Děje se toho hodně co přitahuje moji pozornost a převážnou část pozornosti sežere ekonomika. Vždycky přemýšlím o jednotlivostech a pak se snažím z toho sestavit celek. Tak nějak se kouknout na to kam se celá ekonomika béře.
There is a lot going on that attracts my attention and the economy consuming most of my attention. I always think about the details and then I try to make a whole picture out of it. Somehow to look at where the whole economy is going.
English version will continues below.
Prázdný nákupní košík na ulici.
Prázdný nákupní košík tak nějak symbolizuje můj pocit z toho celku. A je celkem jedno co jste zrovna byli kupovat, ten pocit přetrvává, jako kdyby jste nekoupili nic. Klasické interpretace trhů a ekonomik pomalu ztrácejí rozum. Akcie jsou all time high, jako kdyby se nechumelilo. A přitom tu stále probíhá pandemie, značná část ekonomik je omezena, a podnik za podnikem, odvětví za odvětvím ukazují statistiku za minulý rok, která je v červených číslech. Přesto jako kdyby začal zavládat optimizmus. Jasně probíhá vakcinace a každý už vidí jak vir někam zmizí. Nechci v tomhle článku rozebírat COVID, ale já ohledně pandemie nejsem tak úplně optimistickej.
Myslím, že všichni víme, že nás čeká nějaká ta ekonomická krize, ale vlády po celém světě stále navyšují kompenzace za zavřenou ekonomiku a tak se zdá že je vše v pořádku. Není potřeba se uchylovat až k centrálním bankám, aby člověk pochopil, že je s penězi něco špatně. Na jedné hospůdce za rohem mého bydliště mají na výloze napsáno číslo kolik dnů už jsou od začátku pandemie zavření a vinu svalují na vládu. To číslo takhle po roce je opravdu strašidelné. Ale majitel má zavřeno a zaměstnanci sedí doma. Vláda dá nějaké drobné majiteli a zaměstnancům část výplaty. A čeká se kdy se bude moc otevřít. A najednou je analogie prázdného košíku celkem dobře vidět. Ekonomika si díky vládním kompenzacím kupuje něco co nevzniklo. Ekonomice to v tuhle chvíli vůbec nevadí, že si domů tlačí prázdný košík i když za to prázdno zaplatila pořádný ranec a ještě si ke všemu ani není vědoma toho že jí za rok díky tomu dorazí za onen prázdný košík nulové daně. Ale ekonomika je spokojená protože i když v reálu skoro nefunguje tak to vypadá jako by šlapala jako švýcarské hodinky.
V zásadě existují tři scénáře, inflace, deflace, hyperinflace. Teda je fakt že by v nabídce měla být i hyperdeflace, jenže ta nějak tak nepasuje vůbec na současnou ekonomiku a její poučky. Definici můžete posoudit sami. Jestli se nějaká část ekonomiky může chovat hyperdeflačně tak je to jedině bitcoin, který tak zatím díky půlení jednou za čtyři roky může tak vypadat. Ostatně DOGE v tuhle chvíli je také celkem hyperdeflační.
Realita je taková, že ekonomové se v zásadě stále chovají tak, že hlavní cíl je inflace v rozumném pásmu 2-5%. Na škole nám říkali, že přes 4% by to nemělo dlouhodobě přelézt. A politicko-ekonomický názor zní, že z téhle šlamastiky by jsme měli vlastně vyjít tak, že budeme třeba dalších deset let cílit tu inflaci a ten prázdný košík doodpracujeme během oněch následujících deseti let. Pokud jste se teď tak trochu zarazili tak oprávněně, protože to tak nějak znamená že další deset let budete makat více za méně. Jenže tady už jsme na okraji hladkého povrchu křišťálové koule a tak nějak na nás začnou vypadávat kostlivci jako robotizace, automatizace, AI, základní nepodmíněný příjem, krypto a podobně. A křišťálová koule se nám hned zaplní chaosem.
Pro mé úvahy asi nejpodstatnější vliv z křišťálové koule má samotný internet. Jednak se díky němu informace šíří světelnou rychlostí a druhak poskytuje jednoduchý přístup obyčejným lidem k finančním nástrojům. Následující obrázek Vám jistě napoví.
Psovité šelmy rádi hulákají na měsíc. - CC Pixbay
Co opravdu bude pro koho znamenat inflace se teprve ukáže, ale jisté je, že masa lidí začíná vidět celkem jasně inflační past v podobě dluhových pastí států.
Bitcoin vznikl z finanční krize, takže se ukáže jak to sním opravdu je, jestli přijde ona očekávaná další. Ale já jsem zatím nadmíru spokojen. A co vy?
Empty shopping cart on the street of Prague.
An empty shopping cart somehow symbolizes my feeling of the whole. And no matter what you just bought, the feeling persists as if you haven't bought anything. Classical interpretations of markets and economies are slowly losing their minds. Stocks are at all time high, as if no pandemic event happening. At the same time, there is still a pandemic, a large part of the economies is closed, and business after business, industry after industry, show statistics for last year that are in the red. Yet, as if optimism began to prevail. Vaccination is clear and everyone can catch sight how the virus disappears soon. I don't want to discuss COVID in this article, but I'm not so optimistic about the pandemic.
I think we all know that we are facing an economic crisis, but governments around the world are still increasing their compensation for a closed economy, so everything seems to be in order. There is no need to resort to central banks to understand that there is something wrong with money. At one pub around the corner from my home, they have a number written on the pub window. It is showing how many days they have been closed since the beginning of the pandemic and they blame the government. That number after a year is really scary. But the pub is closed and the staff is sitting at home on the couch. The government will give some small money to owners and employees get a portion of the paychecks. And we are waiting for the opening. And suddenly the analogy of an empty basket is quite clear. Thanks to government compensation, the economy is buying something that did not come into being. At the moment, the economy doesn't care at all that she is pushing an empty basket home, even though she paid a good money for it, and she is not even aware that she will receive zero tax for that empty basket in next year. But the economy is satisfied because even though that almost doesn't work in real life, she is running like Swiss watch.
There are basically three scenarios, inflation, deflation, hyperinflation. So the fact is that there should be hyperdeflation on the menu, but it somehow doesn't fit the current economy at all and its lessons. You can judge definition for yourself. If any part of the economy can show hyperdeflation, it is only bitcoin, which so far can look like that thanks to the halving once every four years. After all, DOGE is also quite hyperdeflationary these days.
The reality is that economists are, in principle, still behaving in such a way that the main target is inflation in the reasonable range of 2-5%. They told us at school that over 4% should not climb in the long run. And the political-economic view is that we should actually come out of this mess by targeting inflation for another ten years and working on that empty basket over the next ten years. If you've started to worry a little now, it's rightly so, because it kind of means that for the next ten years you will work more for less. But here we are, already on the edge of the smooth surface of the crystal ball and so somehow skeletons like robotics, automation, AI, basic unconditional income, crypto, ect... will start falling on us. And the crystal ball will immediately fill with chaos.
For my reason, perhaps the most significant influence of the crystal ball is the Internet itself. On the one hand, it spreads information at the speed of light, and on the other hand, it provides ordinary people with easy access to financial instruments. The following picture will certainly give you helping hand.
Canines like to shout at the moon. - CC Pixbay
What inflation will really mean to for anyone remains to be seen, but it is certain that the masses of people are beginning to see quite clearly the inflation trap in the form of debt traps of states.
Bitcoin arose from the financial crisis, so it will be seen how will turn out if the next one comes. But I am extremely satisfied so far. And you?
