@kaczik mi se svým článkem za přihodil jedno téma o kterém jsem za poslední dva roky už několikrát přemýšlel. Pan ředitel co už má dělat dávno něco jiného mi přijde celkem jako solidní ukázka toho jak to tady v Čechách chodí. Usměvavé zaměstnance by jeden pohledal. Jdete do obchodu a prodavačka se mračí. Podle mně je to dost zásadní věc aby si člověk uměl najít novou práci když už ráno vstává s odporem.
Ale to co mně udivuje stále za poslední dva roky je pracovní zkušenost s Američany. Ve své práci musím komunikovat s Američany sídlícími v Texasu a je to prostě super. :) I když řešíte nějaký problém nebo chybu tak všichni to řeší s úsměvem. Je pravda že když někdy je to na mně až moc, když trávím čas na firemní chatu, ale pořád je to tisíckrát lepší než všechny práce pro české zaměstnavatele které jsem za svůj život vystřídal. A opravdu si myslím že pro českou firmu už nechci pracovat. To neustálé remcání máme v povaze a taky každou chvíli narážíte na lidi co je práce nebaví a to vám tak vysaje energii že vás to pak taky nebaví.
Možná by Čechům při dnešních poměrech na pracovním trhu pomohla taková škatulata hejbejtese. Něco ve stylu Výměny manželek, která běží na stanici Nova. Ono by to pomohlo i narovnání našich platů, které máme vůči západu dost nízko. A dozajista by to pomohlo k více úsměvům na tvářích zaměstnanců.
Přece jen jsme národ dříčů, i když se všemožně snažíme ulejt kde se dá tak naše výkonost je dost nadprůměrná a to potvrzuje i těch pár lidí z Čech co dělají tu samou práci jako já. Ve výkonnostních ukazatelích firmy jsme prostě na špici a i co se týče přesčasů. :)
A když už jsme u té výkonosti, tak je opravdu zajímavé jak Američané na ni dají a jak si ji každý zaměstnanec vlastně sleduje sám pro sebe a hlídá se aby nevypadl z růstového tempa. V Čechách je to spíš o tom nevystrkovat hlavu z šedého průměru aby si Vás někdo nevšiml.
Moje rada na závěr zní, že jestli ráno vstáváte do práce otráveni tak je na čase se Vážně zamyslet.