In contrast to previous articles with nature motifs, I resigned myself here to identifying the type of plants. Because the species is not important. I wanted to focus solely on the artistic aspect, not on the documentary.
What constitutes artistry in a dry weed? That judgment is left to each individual viewer.
Imagine strolling along a path through the fields when something unexpectedly captures your attention. In that moment, you do not deliberate over what it is or what might interest you. Instead, you instinctively capture a photograph, and only then do you truly see.
Later, as you sift through those captured images at home, some find their way into the trash bin while others are chosen for publication. Occasionally, pride, embarrassment, or audacity accompanies these selections. However, without making the attempt, one can never truly comprehend the outcome.
Na rozdíl od předchozích článků s přírodními motivy jsem tady rezignoval na určení druhu rostlin. Protože druh není důležitý. Chtěl jsem se zaměřit výhradně na výtvarnou stránku, nikoliv na dokumentační.
A co je výtvarného na nějakém suchém plevelu? To si každý divák musí rozhodnout sám.
Prostě jdete cestou mezi poli a najednou vás něco zaujme. A v tom okamžiku neřešíte, co to je a co vás na tom zaujalo. Jednoduše to vyfotíte s tím, že pak se uvidí.
A doma takové fotky vytřídíte, něco skončí v odpadu a něco publikujete. Někdy s hrdostí, někdy s rozpaky, někdy z drzostí. Ale když nevyzkoušíš - nevíš.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
