......někdy se mi stává, že když se bavím s člověkem tak se tím člověkem stanu. Tomu člověku se uleví, neví proč se mu uleví, myslí si že to ví, protože říká dík to že jsem se vykecal mi pomohlo. No nemáš zač já ráda. Jenže člověk to cítí a i když sám nemá ty problémy tak se pak musí mordovat s těma problémama které mají ostatní. Nemluvím o internetu i když tam se to dá taky do určité míry. Já mluvím o běžném offline životě ( i když ).
Ani nevím proč to dělám, nějak mi to příjde přirozené a dělám to mimovolně. Těm lidem je dobře, je jim lépe a prostě neví.
Já tak nějak nechci říkat že vím, protože mi to je blbé. Ale rozhodně pak zpracovávám jejich deprese, jejich chutě a jejich problémy a je mi blbě za ně. Je to divný, je to ezo a ačkoliv si hodně lidí myslí, že si na tom ujíždím tak právě že vůbec. Nebaví mě to, obtěžuje mě to a příjde mi to zbytečné, příjde mi to jako něco co má zaplácnout ty znuděné davy co musí imrvére řešit co se svým životem a jaký že to má smysl a proč musí do práce a proč jim je blbě. Já to vím, já vím proč mi je blbě.
Včera jsem šla spát až dneska ve čtyři hodiny. Proč? Protože sem tahala kopu ho.en od někoho kdo si to možná ani nezaslouží. A jak mu je ? Skvěle. A mě? Mě je tak jak by bylo tomu člověku kdyby mě neznal. Jsem prázdná nádoba, totálně prázdná, jen mě čas od času zaplní něco co není moje.
Tuhle jsem si dělala online nějaké testy, někdo mi je poslal, nechápu proč těm testům lidi věří, je to zhovadilost naprostá. Je to kravina. Jednou vám vyjde něco co druhý zhodnotí slovy: ježiš dyť ty si hodná holka vlastně. A druhý den vám vyjde cosi co vás staví na stejnou rovinu jako hannibala. Jde jen o to co tam naklikáte. Vždycky to bude pravda. Vždycky. Někdy vám vyjde že jste prodigy a někdy vám vyjde že jste vytunelovanější než tunel Blanka.
Všechny tyhle věci jsou v podstatě manipulovatelné a předvídatelné, navedete vás to a v podstatě pokud nejste vyoraná brázda zvládnete rozlišit co vás může posunout blíže psychopatii jestli rýže nebo brambor. Proč to píšu?
Ani nevím. Nějak mi to zapadá do konceptu a možná jen ujíždím jak rychlík, který se potřebuje zbavit něčeho co není jeho...U vlaku jsou to pasažéři u mě myšlenky a pocity, které mi neříkají pane a nejsou mé.
Mějte fajn den, já jdu štrykovat a kašlat na povinnosti, protože prostě na to nemám.