Ráno jsem čekal ladiče, ale jak jsem v poledne zjistil, nejsme domluvení na 23. 10., Ale 23. 11.
Brácha udělal plněné papriky a já odpoledne vyrazil na terapii.
Ukazoval jsem psychologovi skladby, z kterých je cítit radost a které jsme dělali s Jirkou Pokorným.
Martička říkala, že se jí hrozně líbí knížka.
Jsem rád, motivací jsem měl víc, ale jsem rád, když se dílo líbí.
Lázně hodnotím pozitivně, doma bych se nedokopal knížku dokončit.
Myslím pořád na Sáru, doufám, že jí ještě uvidím.
Ksennia nekomunikuje, možná je v zahraničí, doufám, že to není kvůli depresím.
Martička je s Jeníkem v Gruzii, posílala fotky.
Brácha Vojta hledá práci, starší bráchové znějí spokojeně, usazeně a stabilně v kvalitním životě.
Rozmýšlím skladbu pro velké smyčce s představou propadu do temnoty.
V posledních dnech ve mně rezonuje Pawel Szymanski:
Nils Frahm.
A Zrní:
V hledáčku na blízkou budoucnost Keith Rowe a John Tibury: (S doporučením od Michala Nejtka)