Včera jsem byl se synem v IKEA. To už jsem zmiňoval. V IKEA je dětský koutek. Když se tam ukáže dítě, dostane 1 Škudlík. To je papírový token... Za 3 škudlíky je hotdog, nebo zmrzlina. Za 2 škudlíky donut... A tak. No a taky Vám dají razítko do "legitimace". Za 6 razítek j zmrzlina.
Proč to říkám? Syn toho rána byl velmi nenaložený. To se stává. Mně taky. Před příchodem do IKEA hlásil, že má hlad. Že by dal 3 hotdogy... Zeptal se mě, kolik máme škudlíků. Popravdě jsem přiznal, že ani jeden. Že jsme poslední utratili minule... Ale že mu ty hotdogy klidně koupím za peníze. (Nezdůraznil jsem, že za fiatměnu Kč.)
No a pak nastala interakce mezi paní v dětském koutku a mým synem. Začalo to otázkou na vysvědčení... Syn dostal v posledních dnech asi sto otázek na vysvědčení. A odpovídal stále nerudněji... Ale tentokrát nasadil naprosto nadšený, dychtivý výraz a začal vyjmenovávat předměty, ze kterých měl jedničky... Rozsvítil se jako sluníčko...
Nakonce si místo jednouho nárokového odnesl čtrnáct škudlíků. Nevím, proč právě tolik. Tvářil se na paní velmi oddaně... A cestou k buffetu mi řekl:"Bejt loztomilej, důležitý..." Zeptal jsem se ho:"Proč? Máme na to." Pokrčil rameny:"Zadarmo chutnaj líp..."
Když jsme došli do buffetu, zeptal se mě:"Mám zkusit smlovat, že nemáme na hotdog? Umim bezva pohled smutnýho kocoula... Na učitelky to funguje na sto plocent..." Nevysvětloval jsem proč a řekl mu:"Ne."
Pak jsem mu vysvětlil, kdo je to oportunsta a co to jsou soft skills, teda měkké dovednosti. Ono to není vysloveně špatně mít tohle v reportoáru... Ale ideální, když jsou soft a hard skills v rovnováze.
Při studiu na VŠ nám říkali, že my, absollventi filosofické fakulty, sice máme co učit, ale netušíme, jak se to dělá. Zatímco absolventi pedagogiky umí sklvěle učit, ale zase nemají co... Tak nevím, co je lepší.
V současnosti je ve společnosti kladen důraz právě na ty soft skills. Je fajn být geniální vědec. Ale to Vám grant nepřihraje... A v zaměstnání Vás taky neplatí za to, co umíte, ale za to, co dokážete nadřízenímu vsugerovat. Že jste nepostradatelní...
No, chci doufat, že to tak není všude. Nebo máte také tuhle životní zkušenost?