Je to asi dva měsíce, co jsem napsal tenhle článek: @krakonos/praha-budouci Dovolím si z článku vybrat jednu fotografii:
Dva měsíce stará fotka. "Město je živý organismus, který se neustále..." (Za zdí pokračování není.)
A takhle to tam vypadá dnes. (Dobře... Předevčírem.) Sprejeři mají po žížalkách. Tady a teď. Nepochybuji, že tvoří někde jinde. A že se se sem vrátí... Zbylo jen "Město je".
Netušil jsem, že budoucnost, o které píšu v původním článku, se začne tvořit za dva měsíce. I když ten jeřáb v pozadí už bylo vidět. Ale jsem rád, že vzniká něco nového. To staré za moc nestálo.
A i kdyby to staré nějaké kvality mělo. Stavět, bořit, stavět. Rodit se, umírat, rodit se. To je věčný cyklus. Panta rei. To je zákon vesmíru. A co tam tedy roste, aby zas jednou zaniklo?
Nádraží Buby. Odtud za okupace jezdily židovské transporty do Terezína. Stojí tam pomník. Kolej do nenávratna. Psal jsem o něm. Vzpomínáte? Raději připomenu...
Pomník stojí na parkovišti. Tak snad už nebude. (Doufám, že zmizí ta auta, ne ten pomník. I když děje se u nás ledascos... A ty pražce na koleji by chtěly vyměnit.) Nádraží se vůbec přesune o pár desítek metrů jinam.
Touhle fotografií se zase odvolávám na jeden svůj starší článek: @krakonos/kdyz-mostu-zvoni-hrana Tam si všímám odstaňování železničního mostu před Výstavištěm 16.4.2023... Má tam vyrůst vlaková zastávka, dále do Stromovky.
Takže abych viděl pořád něco nového, nemusím vytáhnout paty z Prahy. To nové vzniká kolem mě. K čemu letadla? Cestuji za nevšedními zážitky MHD.
Mě to zajímá. Jistě, velký svět je také zajímavý. Ale já jsem doma tady. Tohle je můj bezprostřední veřejný prostor. Ovlivňuje mě. Pozoruji, zaznamenávám na mobilní telefon. Píšu o něm. Tohle mě baví.
Ano, právě tohle je to moje kopyto, které jsem si našel a kterého se hodlám ponejvíce držet. "Ševče, drž se svého kopyta!"
Už jsem to psal vícekrát a vícekrát jsem už i realizoval. Chci být na Hive především pražským sloupkařem. Psát o svém městě, o jeho stavbách, o událostech v něm. Otepluje se, je víc sluníčka. Pokusím se zase o jeden "výlet" týdně.
Přiznávám... Jde mi o dokumentaci, ne o krásné fotografie. I když někdy se jen tak mimochodem zadaří.
Těším se, až se projedu tou tratí na Kladno, Buštěhrad... Vystoupím v Bubnech i v Holešovicích-Výstavišti... A budu fotit.
Dotváří se Masarykovo nádraží, začínají se dít velké věci okolo Wilsonova nádraží. Holešovická tržnice se rekonstruuje. Ostov Štvanice je revitalizován. Abych psal o svém nejbližším okolí. V květnu bude mít pražské metro 50 let... Plánuji seriálek o jeho stanicích.
Ne všechno se mi nutně líbí. Na ledasčem najdu mouchy i pořádné masařky. Ale jsem rád, že se po normalizační stagnaci a podnikatelském baroku začíná ve veřejném prostoru něco architektonicky zajímavého dít.
No a samozřejmě. Občas zařadím nějakou svoji časově podmíněnou úvahu. Když se dle mého mínění zadaří nějaká fotka, přihlásím ji z Actifitu do 
Zkrátka pro dnešek přeji všem Hiveánům, nejen svým čtenářům, požehané a radostiplné svátky velikonoční. A návrh do nového církevního roku: Tužme se, ať je tu co číst a prohlížet!