Tak mám prázdniny. Středa, čtvrtek a pátek jsou už pryč... Středa stála za to! Jeli jsme k dědovi a k babičce. Normálně tam jezdíme tak každý druhý víkend. Ale teď byl důvod jet ve středu. Dva důvody! Teda tři důvody... Ne, čtyři! Ono je to ale jedno.
Když jezdíme o víkendu, je to půl hodina tam a půlhodina zpátky. Přes Prahu 25 kilometrů. Tentokrát jsme jeli 70 minut tam a 150 minut zpátky. Na silnicích se děly věci... Těch nehod, co jsme viděli, jak se odstraňují...
Mně ale delší cesta nevadí. Miluju auta. Nejvíc Cooper Mini. Tak těch jsem cestou zpozoroval třináct. A čtyři Tesly, jednoho Jaguára, deset Ferrari (jeli jsme kolem prodejny), jeden Lexus, Cupru... Mně to baví se aspoň dívat!
Nikdy mít Mini nebudu... Jak jsem pořád nemocný, už jsem byl i na endokrinologii. Zvážili mě, změřili všude možně. Rodičů se ptali, jak vypadali prarodiče... Pak mi řekli, že budu mít podle nějakých tabulek přes metr devadesát. Sbohem, Mini... (Mr.Bean se tam narval. Asi je menší...)
Oběd v IKEA! Masové kuličky. V akci. Dospělá porce za 149,-, dětská za 1,- Kč. (Káva a 2 škudlíky zdarma.) Táta je shánčlivý. Devět bodů z desíti! Chutnalo mi. Tátovi jsem snědl půl porce. První bod programu.
Napsal jsem IKEy, že je nejlepší!
A taky ekologická. To je dobře, ale to se nesmí přehánět...
Dojeli jsme. Táta odvezl sběr a dostal peníze pro dědečka. Děda je strojní zámečník. Má vybavenou dílnu. Je mu hodně přes sedmdesát. Baví se tím, že rozebírá věci a táta je pak různě vozí do sběru. Pro celé okolí funguje děda jako sběrný dvůr... Druhý bod programu.
Pak jsem sbírali, trhali a setřásali jablka, zase mošt. Mě to baví! Je to krásně technicky pochopitelné, jak co funguje! Třetí bod.
Táta vozil babičku a tetu po hřbitovech. Přes tři hodiny. Já zatím s dědou hrabal listí z ořecha a pískal mu na flétnu. Učím se druhý měsíc. Myslím, že mi to jde. Když dostanu akordy, zapískám skoro cokoliv, teda tak do šestnáctinek... Našel jsem si na internetu znělky Pána prstenů, Hvězdných válek... Jde to. Z not to ještě tak dobře nejde. Děda je muzikant a moje pískání se mu líbí. Čtvrtý bod.
Ona je muzika vlastně jen jiná matematika. Doby, takty, počítání... To mi jde. No a pak jsme jeli domů... Viděli jsme zase věci.
Táta pustil rádio. Zelenou vlnu. Mluvil tam nějaký politik. Mluvil česky. Ale já vůbec nechápal, o čem mluví. Pořád dokola a vůbec nic vlastně neřekl. Politikem bych být nechtěl. Chci být teoretický fyzik. Dělat základní výzkum. Nebo architekt... Ale to se teprve uvidí.
Pak šlo něco o ekologickém pohřbívání. Houbové rakve. Kremace je neekologická. Na rakve škoda dřeva a ten lak na nich... Tak se udělá forma na rakev a nechá se do ní vrůst houbové pletivo, které se pak vysuší. Vypadá to prý jako polystyrén.
Já nevím. Licenci na to má jen jedna firma v Holandsku. Rakev se pak vozí po světě... Není to úplně neekologické to vozit? Prý stojí asi 4x tolik co normální rakev...
Pak přestalo být vidět na auta a já začal přemýšlet o haloweenském kostýmu. Půjdu za strašidelného hříbka!
A to už bylo mimo původní program.
