Ráno jsme vyrazili autobusem s elektrokolami na kopec kamsi v Lechtálských Alpách, bylo dost značně sychravo.
Lépe řečeno chcalo.
Pak nás vypekl požadavek si na noc nechat nabíjet baterky na pokoji, jedno kolo po zapojení nefungovalo.
Bylo mokro, snad se z toho dala vinit voda, ale nebylo to tak.
Bylo tak hnusně, že jsem pod prvním kopcem rodičům řekl, že si moje kolo odvezu zpět k autobusu a mají jet na výlet beze mě.
Měl jsem nesportovní oblečení, tj. plátěné kalhoty a promokavou budnu, v prvním městečku jsme koupili nepromokavou bundu a nepromokavé kalhoty.
Dost se mi ulevilo a v dešti jsme po pár kilometrech skončili v hospodě, jen na nealko a polévku a rozehráli jsme kanastu.
V prvním kole se mi povedl fenomenální výkon odmazat mamku a taťku jen s dvěma žolíky, dohráli jsme dvě kola, vysvitlo sluníčko a stavili jsme se v servisu spravit nefunkční kolo.
Bohužel se nezadařilo, byť z kopce, museli jsme vyšplhat během celé túry ještě 500 metrů.
S elektrokolem bez pohonu je to utrpení a střídali jsme si ho s tátou.
Asi na čtyřicátém z padesáti tří kilometrů jsme se na slunku a na zmrzlině rozhodli dohrát kanastu.
Debakl:
Mých 8430 bodů proti 2*2000
Dojeli jsme, horko těžko a táta se zaměřil na mojí tezi, že se do baterky nezapojil vykvrdlaný samec a nedošlo ke kontaktu.
Jsme stateční! S dojetím z túry se pojí vždy velký pocit vítězství nad trasou a my jsme to měli značně znesnadněné, bylo to dobrodružství!
Táta utáhl imbusem kabel a kolo už jde, zdířka zapadla.
Na večeři jsem si nandal nejdřív obrovskou porci salátů, protože jsem myslel, že bude jenom polévka a salát, ale byla ještě velká porce žeber a desert. Ale zjedl jsem to dobře.
Večerní partička šachů se nesla v duchu tátové úvodní chyby ve francouzské, kdy jsem mu vzal lehkou figuru za dva pěšce, vznikla zajímavá koncovka s nestejnopolnými střelci a já o chlup vyhrál.
Tátu obdivuju, jak dokáže šlapat do kopce a že dokázal kolo zpravit, mamka chvíli říkala, že bychom měli půjčku reklamovat, ale myslím, že to není fér a neměli bychom to dělat.
Poslední kolo partie se mi z nějakého důvodu na fotce ustříhlo, je tam extrémně vydařené kolo za 3500, je jen vidět, jak táta odčítal. Mamka se trochu spravila a přeskočila ho o pár set.
Večer asi ještě věnuji skladbě, která se jmenuje "Po Guštarovi" a nasdílím Vám sem jeho nejlepší skladbu, která je inspiračním zdrojem: