Před pár lety jsem narazil v jednom nejmenovaném ústavu na mého bývalého spolužáka, biochemika a mikrobiologa. Pracoval tehdy v místních laboratořích, kde jsem ho mohl navštívit.
Bylo to velmi zajímavé. Ukazoval mi mikroskopy, mrazáky, kde bylo mínus 88 stupňů Celsia a nejrůznější laboratorní přístroje.
Samozřejmě, že jsem se ničeho nedotýkal a dodržoval přísná opatření laboratoře. Bohužel vám nemohu ukázat více fotografií. Jednak je nemám a jednak by z toho můj spolužák mohl mít problém. Je dnes velice úspěšným vědcem i manažerem a mám před ním respekt. Neztratil však nic ze své lidskosti. Vysoká funkce ho nezkazila, jako mnoho jiných...
Člověk žasne, co všechno dělají jeho spolužáci a kam se všude dostali. Jeden můj spolužák prohlásil na srazu: "Právě jsem se vrátil z Kosova"
Dal se k armádě. Já jsem se vrátil z fabriky, kde už pracuji skoro 20 let. Jsem elektrotechnik a dělám elektrotechnika.
Nejspíš je to tak lepší. Já bych se třeba z Kosova vrátit už nemusel...
Život je zajímavý i pestrý.
A i když může být někdy nudný, díky Bohu za něj!