Svilušky. Potvory jedny. Objevil jsem je na okurkách. Vypadá to, že skvrny na listech, co jsem považoval za plíseň, byly ve skutečnosti známky napadení rostliny tímto drobným, leč úporným škůdcem.
Po pečlivé prohlídce rubu listů jsem na nich objevil miniaturní černé tečky. Byly pohyblivé.
Vzal jsem jeden list na analýzu do práce. Máme tam šikovný binokulární mikroskop. Binokulární mikroskop má tu výhodu, že v něm vidíme pozorovaný objekt oběma očima, to znamená plasticky.
Mikroskop slouží k prohlížení závad na deskách s plošnými spoji a ke kontrole zapájení drobných vývodů součástek. Má zvětšení asi tak 100 – 300x.
To mi bude k určení škůdce stačit.
Taky že ano. Po přiložení listu pod objektiv a důkladném zaostření jsem se zděsil. To byly obludy! Roztoč velký jako hlavička krbové zápalky s osmi nohami a párem kusadel působil hrozivě. A jak byl čilý! Sál rostlinné šťávy na umírajícím listu, běhal po něm se svým kolegou a zvedal své zelenočerné ulitovité tělo do výše několika setin milimetru.
Škoda, že jsem vám je nemohl vyfotit. Mobil mi nechtěl do okuláru zaostřit.
Sviluška měří jen několik setin až desetin milimetru, ale dokáže napáchat značné škody. Chutnají jí i pokojové rostliny. Omotává je svými pavučinkami a vysává jim život z listů, až úplně zchřadnou.
Okurky, to je něco pro ně. Budu muset vyrobit nějaký ekologický postřik nebo rostliny úplně zlikvidovat. Chemické insekticidy se mi nechce používat, neboť okurky na balkoně pěstuji právě kvůli absenci chemie. To už bych si mohl rovnou koupit v supermarketu.
Na internetu jsem našel nejrůznější návody na lektvary, co by jim neměly chutnat a po kterých by se ty potvory měly obrátit nožkama vzhůru.
Rozhodl jsem se je zkombinovat a vytvořit super dryják, který je dozajista zahubí.
Neváhal jsem a ještě hodinu před půlnocí jsem se pustil do díla. Nakrájel jsem malou cibuli i se slupkami, rozdrtil pár hřebíčků, přihodil rozmačkaný stroužek česneku a sáček heřmánkového čaje. Přidal jsem pár sušených extra silných chilli papriček a vše zalil vroucí vodou. Po pár minutách jsem vytáhl sáček s čajem a vše uzavřel do sklenice. Po pár dnech louhování by měl být postřik připravený k aplikaci.
Nechtělo se mi pár dnů čekat, neboť se ty potvory rychle množí. Rozhodl jsem se už dnes ráno postřik vyzkoušet.
Voněl zajímavě. Trochu jsem ho nalil do postřikovače a rostliny jím důkladně orosil, obzvlášť rub listů, kde se ty obludy s oblibou schovávají a konají svoje nepěkné dílo.
Pak jsem šel do obchodu a po návratu jsem kontroloval, jestli se svilušky ještě hýbou.
Vypadalo to dobře. Hodně jich zařvalo. Hmmm, opakoval jsem postřik ještě jednou. Budu ho muset aplikovat ještě vícekrát, až se vylíhnou z vajíček další generace těch sviňuch.
Držte nám palce, ať umřou všechny.
A ať se díky zvýšené vlhkosti nevrátí plíseň…
Foto: Wikipedia
