Many Czechs cannot imagine passing a winter without at least a short ski trip, and the Alps are a popular destination for us. However, I am not about to write about the winter sports. If you’re interested in the skiing part of our adventure, feel free to skip to the relevant post. Another thing Czechs are crazy about is beer. Whenever I travel across the Czech Republic, I sample local beers in one of the hundreds of local craft breweries. And since old habits die hard, I tend to do so when traveling abroad. Believe it or not, Italy is experiencing a boom in craft beers, so to stumble upon such venues is easier than ever, even in an Alpine village. As the name suggests, 1212 (pronounced as “dodici dodici” in Italian) microbrewery in Aprica is 1,212 meters above sea level. The alternative theory suggests it started brewing at 12:12 for the first time, but I prefer the altitude reference. Either way, 1212 is worth a visit.
Jak tak koukám, český rybníček moc nelyžuje. To mě docela překvapuje, protože jako národ máme pověst vášnivých lyžařů, ať už jde o sjezdovky či o běžky. Nicméně o zimních sportech psát dneska nebudu. Pivo, to naštěstí frčí i tady. Článků o řemeslných pivovarech napříč celou Českou republikou, nebo alespoň pivech z nich, už tu byly mraky. Objevilo se i pár zahraničních vlaštovek. A tak je na řadě podívat se i do Itálie, kde se v posledních letech řemeslnému pivovarnictví daří. A tak není divu, že na pivovárek narazíte i v alpské vesnici, konkrétně 1212 metrů nad mořem, jak napovídá jeho jméno. Tedy, ono to může být i od času, kdy v pivovaru začali vařit úplně první várku – pár minut před čtvrt na jednu, ale mně se ten odkaz na nadmořskou výšku líbí víc. Ať tak či onak, 1212 rozhodně stojí za návštěvu.
Don’t be misled by Google Maps, which shows no brewery in Aprica. Here’s a beer buff’s life hack – mapy.cz, a leading Czech map provider that is especially useful for outdoorsy people, regardless of whether you’re a skier, cross-country skier, biker, hiker, canoeist, or anything else, is also unbeatable when it comes to spotting breweries. Although 1212 is not marked on Google Maps, it cannot be missed on mapy.cz. Cheers to the brave Czech cartographers for persistently charting the breweries!
Jen se tedy nesmíte řídit Google mapami, podle těch tu žádný pivovar není. Ale stateční čeští kartografové už od nepaměti neúnavně mapují minipivovary nejen české, a tak se s mapy.cz neztratíte. Ani nahoře na sjezdovkách, ani při horské túře, ani při hledání oázy, kde je možné uhasit žízeň.
mapy.cz winter map with ski slopes
1212 is quite different from Czech microbreweries, disguised as a pizza restaurant. Which is fine with me – when in Rome, do as the Romans do. True, Aprica is not Rome, but its main street, where the brewery is, is Corso Roma. If you use anything but the Czech (beer) map, look for Pizzeria Ristorante Plona. The brewery was established in its cellars in 2006, and since its opening, it has aimed for top-notch artisan quality – hence brewing unpasteurized and unfiltered brews using top-level water. Seriously, the water comes from an altitude of some 2,000 meters. What a level!
Českých minipivovarů asi našinec a navštívil tucty, po republice jsou jich stovky. Nu, a 1212 vypadá úplně jinak, než jsme zvyklí. Maskuje se totiž jako pizzerie. Ale což, jsme v Itálii, a jak říká anglické úsloví, které se pro tenhle článek hodí víc než jeho česká alternativa o vytí s vlky, „when in Rome, do as the Romans do“. Aprica sice není Řím, ale hlavní ulice se jmenuje Corso Roma, a to se taky počítá. Pivovar tu stojí od roku 2006, a pokud používáte cokoli jiného než mapy.cz, hledejte podnik jménem Pizzeria Ristorante Plona. Je trochu dál než třeba minipivovary španělské, které jsem v nedávné době navštívil, nefiltruje a nepasterizuje. Chvástá se také tím, že má vodu té nejvyšší úrovně. Je asi ze 2 000 metrů, což je tedy opravdu vysoko.
Taking advantage of the particularly poor weather one afternoon, my girlfriend and I decided to descend to the village and treat ourselves to a good lunch and some artisan brews. Pizza and beer pairing is not the first thing that would cross my mind, but why not? 1212 does not brew the style we consider the cornerstone of any brewery’s production, Bohemian Lager, anyway. Instead, we both sampled two other beer styles. By the way, the brews are named after the ski lifts above Aprica, which I fancy.
S T. jsme se sem vydali na oběd. Na české poměry dost pozdní, na středomořské úplně normální. Nahoře zuřila vánice, a tak jsme do vesnice sjeli dříve než v jiné dny, což mě nijak nemrzelo – minipivovar pár set metrů od hotelu mi tak jako tak nemohl utéci. Párování pizzy a piva není úplně něco, co by mě na první dobrou napadlo, na druhou stranu proč ne. Klasické české ležáky tu stejně nevaří. Jo a mimochodem, jednotlivá piva se jmenují po vlecích nad vesnicí, což mi přijde super.
Magnolta; Weissenbier
I know wheat beers are not really a match with pizza, but I have a fondness for them and simply had to kick off my Italian tasting with a brew of this kind. Magnolta is of a rather pale color for the style. It’s also very soft, almost giving you a sparkling sensation. Clove tones are more dominant than banana ones, and citric acids are missing. Yet, it is a refreshing beer after a day spent skiing or hiking in the mountains.
Pšeničná piva se k pizze tak úplně nehodí, ale já pro něm mám slabost. Takže jsem svou italskou pivní odysseu nemohl začít ničím jiným. Magnolta je docela světlé a dost jemné pivo. Hřebíček tu hraje prim, banány jsou spíš na pozadí a citrusové estery chybí. Ale takhle po celodenní lyžovačce nebo treku v horách je to skvělý, osvěžující kousek.
Palabione; Kölsch
This traditional German style from Cologne boasts the typical soft fruity odor accompanied by herbal tones. I was quite surprised by the hoppy aroma that emerged in the middle of each sip since I thought this beer style was less hopped than other German beers. I haven’t sampled that many Kölsch brews to judge this one, though. I can merely say I really enjoyed it as a well-balanced and refreshing ale.
Tradiční styl z Kolína nad Rýnem se vyznačuje typickou jemnou ovocnou vůní doplněnou o bylinné tóny. Docela mě překvapilo kořeněné chmelové aroma, které se objevilo uprostřed každého doušku, myslel jsem, že tento styl piva je méně chmelený než jiná německá piva. Ale Kölschů nemám napito tolik, abych mohl soudit. Řeknu jen, že mi Palabione přišlo jako vyvážený a osvěžující ale. A chutnalo mi.
Torena, Belgian Tripel
Tripel is yet another style I can hardly resist sampling; not many breweries have the guts to offer it. This one aged in barrels for 40 days, and you could definitely tell it was a strong and well-aged beer upon smelling it. The initial odor and taste are intense, with distinct citric esters and hoppy spiciness. The beer feels dense and properly malted. A great brew!
Tripelům se těžko odolává, jen málokterý pivovar má koule na to je uvařit. Torena má za sebou 40 dní v dřevěných sudech, a na první přičichnutí je znát, že je to silné, uleželé pivo. I když to tedy není ležák, je to samozřejmě ale. Už na první přivonění vás přivítají citrusové estery a kořeněné chmely, které vás provázejí i pitím. Pivo je to hutné, pořádné, sladem se nešetřilo. Jo, lahoda to byla.
Baradello, Vienna Lager
Surprisingly, it was my girlfriend and not me who ordered the only lager on the menu, and the only beer the Czechs could actually relate to - Vienna Lager is similar to what we call Semi-dark Bohemian Lager, but it uses other hop varieties and differently treated malts. Baradello is a great representative of the style, with malty caramel tones blending with the hoppy aroma in every sip, and then the roasted malt tones prevailing. This style is not my cup of tea, yet my girlfriend enjoys it.
Trochu překvapivě to byla T., kdo sáhnul po jediném spodně kvašeném pivě v nabídce. Baradello by našinci coby vídeňský ležák připadal asi „nejnormálněji“, nemá daleko od našich polotmavých ležáků. Jen se tedy u těch vídeňských používají německé chmely a trochu jinak upravený slad. Baradello dělá vídeňským ležákům čest, sladové karamelové tóny se v každém doušku prolínají s charatkeristickým chmelovým aroma, v závěru převládají pražené sladové tóny. Já na tahle piva úplně nejsem, ale T. si je docela užívá.
This is #BeerSaturday challenge entry and I would like to invite 
