Tabák - v tomto článku neočekávejte žádné rady o tom jak přestat kouřit či protože jde o silně zdravý škodlivou věc. Ale historii o tom jak se tabák dostal do světa, a do dnešních dnů je jednou z nejvíce výdělečných komodit na světě
Píše se rok 1492, flotila lodí vedena Kryštofem Kolumbem zakotví u břehů kuby. Z paluby lodí Pinta,Santa María a Niña vystoupí početná posádka vedená právě Kolumbem. Při průzkumu nové země si členové posádky všimnou že domorodci z dýmek kouří nějaké byliny. Tak se evropané poprvé seznamují s tabákem. Když lodě vyráží od břehů Kuby, na svoji cestu zpátky do Evropy jejich nákladové prostory jsou naplněné sušeným tabákem. Tabák si na královském dvoře moc dlouhou dobu nepobyl. Bylo ho využito jako koření, čaje ale forma kouření moc nezaujala. Poté do našeho příběhu vstoupí muž jménem Jean Nicot. Je to velvyslanec který přiveze ze Španělska šnupací tabák na Francouzský dvůr. Tomu se stalo v roce 1560. Šnupací tabák si ihned nachází své místo, stane se všelékem od deprese až po zlomeninu. Chvíli trvá než se tabák stane dostupným i nižším vrstvám. Ovšem rychle si nachází velikou oblibu. Některé země jsou silně proti, třeba Rusko kouření krutě trestá. Když vás někdo vidí s dýmkou v ruce, čekají vás chvíle kdy vám budou odřezávány rty či nos,nebo lámány ruce. Čas plyne v oparu tabákového kouře až do roku 1603, Anglický král Filip I vydává pakt zakazující kouření, a pronáší tato slova
„Člověk se snaží vše nové napodobovat a velká většina nerozumných lidí si tak ničí své nejlepší síly kouřením tabáku... A ti, kteří jednou propadli této neřesti stálého vyčerpávání, vedou vinou kouření bezútěšný život. Nemohou přestat kouřit, protože zvyk příliš vnikl do jejich povahy. Nová páchnoucí rostlina podrývá zdraví, sžírá jmění, je hanba se na ni podívat, je ohavná k čichání, škodlivá mozku, neprospěšná plicím a pachem černého kouře představuje co nejživěji dým pekelný."
Lidé si cestu k tabáku i přesto nachází, a největší jeho rozvoj začíná s výstřely třicetileté války. Žoldáci mezi sebou, a civilisty obchodují s tabákem který se stává berličkou kdy na chvíli zapomenou na útrapy a brutalitu bojů. Dým z dějin nemizí a přichází rok 1830, v tomto roce svět poprvé pozná cigarety jako známe dnes. Balené v papíře. Neptejte se kdo byl jejich vynálezcem, možných je mnoho. A každý z nich volá po svém prvenství. A právě tyto cigarety se znovu stanou hybatelem výbuchů a svistem kulek v Krymské válce (1853-1856) . Nic už je nemůže zastavit, hlavně poté co pár let po posledním výstřelu Krymské války se ozývá cvakání první automatické výrobní linky na cigarety. Je rok 1917 a Amerika vstoupí do velké války, Generál Pershing má jasno „Zeptejte se mě, co potřebujeme k vítězství v téhle válce, a já vám řeknu, že kromě kulek to je tabák. Potřebujeme ho bezodkladně tisíce tun.“
Kouření je na vrcholu své slávy. Těm co z úst nestoupá namodralý kouř jsou bráni za ubohé. Na chlapeckých školách se učí jak správně kouřit, a lékaři mentolové cigarety předepisují na téměř všechny plicní onemocnění. Až v roce 1950 se na světlo vyhrabou první dvě lékařské zprávy potvrzující škodlivost kouření, jsou však vykouřeny z dějin a trvá několik desítek let než přijdou první, oficiální zprávy které jsou přijaty jako adekvátní. 1. 8. 2005 je celosvětově přijato že tabákové firmy nesmí sponzorovat sportovní utkání, a kulturní aktivity. Ze závodních vozů proto mizí loga jako Mallboro, West a další. Ale tabákový, lehce namodralý kouř se ve vzduchu ve spirálách tetelí pořád, a nejspíš již nikdy nezmizí.