Možná jste zaregistrovali, že 12 mocných fotbalových klubů (mezi nimi 6 anglických, tři španělský a tři italský kluby), si nedávno chtělo založit svou vlastní soutěž, bez dohledu národních i nadnárodních fotbalových svazů a vytvořit tak jistej precedens. Nakonec se to těžce nepovedlo. Trvalo to celý snad 48 hodin a dopadlo to tak, že 10 z 12 klubů se připlazilo zpátky. Možná nečekaly, že narazí na tak tvrdej odpor nejen ze strany regulátorů, ale i ze strany široký fotbalový veřejnosti včetně vlastních fanoušků.
Podobná myšlenka přitom není nová. Já si pamatuju minimálně dvě předchozí diskuze, kdy měli ti nejbohatší zásadní problém s přerozdělováním peněz a vyhrožovali, že si založí vlastní soutěž. Což ve mně evokuje představu, že na projektu se pracovalo delší dobu. Nicméně podobný snahy většinou skončily mnohem dřív, než vlastně začaly. Zpravidla stačilo problém trochu zmedializovat, UEFA pustila kohoutek a bylo po debatách. Tentokrát to ovšem zašlo dál. Někteří vysoce postavení členové zmíněných klubů položili svoje funkce v UEFA, spálili pár mostů a hodlali svou snahu nejspíš dotáhnout co nejdál to půjde.
O to víc mě ale překvapuje, jak strašně byl celej projekt komunikovanej nejen na veřejnost, ale i uvnitř samotných klubů. Sami hráči a manažeři se to dozvěděli pravděpodobně ve stejnej okamžik jako fans, což považuju za čistej amatérismus. Stejně jako snahu změnit zavedený pořádky ve fotbale přes noc, aniž bych si proklepnul veřejný mínění. Za dva dny jsme se taky nedozvěděli příliš detailů o tom, jak má vůbec taková liga vypadat. Jen něco málo o půjčce na 4.3 miliardy liber (vůbec by mě zajímalo, jestli nějaká taková půjčka vznikla, nebo to byl jen nějakej předschválenej úvěr a kam to jako zmizelo) a že, ze začátku se počítalo s 20 kluby, z nichž 15 by bylo (asi) stálými členy a 5 by se do soutěže kvalifikovalo na základě výkonů. Celý to bylo zkrátka jak šitý horkou jehlou a tak mě napadá, nakolik byl vlastně celej projekt myšlen vážně a nakolik to byl šprajc kvůli přerozdělování peněz od UEFA.
Apropo koronakrize s celým sektorem asi zamávala mnohem víc, než si možná jako fanoušci uvědomujeme. Ve fotbale se podle mě už dlouho tvoří ohromná bublina nárastu platů, přestupových částek a obecně v tom lítaj ohromný peníze. Ty rozpočty klubů, který nemají úplně bohatý majitele (nebo neochotný investovat ze svýho) se ve snaze konkurovat, uchylují k často uspěchaným a dlouhodobě neudržitelným řešením. Což můžeme z části určitě hodit na ně, ale z části je to problém podle mě mnohem hlubší. Například proč by se obecně velký firmy neměly zadlužovat ve chvíli, kdy vzduchem lítaj levný peníze? Jaká je motivace spořit? Ty ekonomický incentivy jsou v tomhle inflačním prostředí velmi zmatečný. Na jednu stranu každej říká, že je třeba spořit a tahle doba ukázala proč. Na druhou stranu tu ale máme hromady levných peněz, který rychle ztrácej na hodnotě a každej se jich chce zbavit.
Co mě v celý kauze velmi překvapilo (a ne v úplně pozitivním smyslu slova) je, jak rychle se vyšponovaly emoce. Já jsem na jednu stranu sice rád, že fans mají k problému co říct a že se do jistý míry potvrdilo, že fotbal se bez jejich alespoň částečnýho souhlasu, nikam jinam nepohne. Ale na druhou stranu je podle mě velmi nebezpečný, kolik kontroly teď budou mít nad celým vrcholovým fotbalem národní svazy, UEFA a FIFA. Protože ruku na srdce, ty instituce to nedělají pro nějaký dobro fotbalu, ale proto aby přežily, samy sebe obhájily a ideálně se u toho napakovaly (což nám ostatně v posledních letech pravidelně předvádí a například to cynický rozhodnutí nenechat hráče reprezentovat svou zem, přidají-li se kluby do Super League, považuju za jejich nový dno). A na tom v závěru může v dlouhodobým měřítku tratit celý fotbalový prostředí. Spousta klubů je teď nejspíš v maléru, zachraňovat je mají ti nejbohatší a těm buď došlo, nebo zkrátka za podmínek, který nastavila UEFA a fotbalový svazy v zemi, nemají zájem. Já tak doufám, že tahle eskapáda minimálně přinese do budoucna nějakej dialog, protože fotbal možná stojí na pomyslný hraně útesu. Teda ten vrcholovej...
Největší hejt ale asi sklidim za myšlenku, že velmi prazvláštně se chováme i my fanoušci. Na jednu stranu chceme vidět velký přestupy, chceme vidět nejlepší hráče bojující proti sobě (ne nadarmo mají největší sledovanost El Clasica, derby zápasy v anglický lize, nebo Liga mistrů) a tlačíme v tomhle smyslu na kluby. Na druhou stranu ale nadáváme na platy hráčů, přestupový sumy a chceme prosadit omezenej vliv a přísun peněz těm bohatým. Jenže bez takových peněz se fotbal bude muset chtě nechtě uskromnit, bude lákat méně investorů, sponzorů a to bude mít do budoucna důsledky mimo jiný i na přestupy, trenérskej materiál, což zase bude mít vliv na výkonnost hráčů a tak dále. A ono to sice potrvá, bude to plíživý, ale pokud se půjde touhle cestou, tak to podle mě nevyhnutelně přijde.
Osobně jsem se v celý kauze nezastával ani jedný strany. Bavil jsem se o tom s několika lidma a ti říkali, že to je hrozný, protože jde jen o prachy. Mno ale to je byznys ne? V byznysu jde o peníze a není to vždycky na škodu věci. Z touhy po penězích vzešlo taky spoustu super věcí a nakonec je to majitel, kterej má rozhodovací právo a podle mě má právo si i podělat firmu (jakkoliv se mi to jako fanouškovi jednoho z klubů nelíbí) a dovést jí až na úplný dno svým špatným rozhodnutím. A já si myslim, že Super League tak, jak se během toho krátkýho času prezentovala, byla špatným rozhodnutím. Ale i ze špatných rozhodnutích může vzniknout spousta skvělejch věcí, protože ta situace by se dál vyvíjela. Proto mě na jednu stranu úplně netěší, že to ty kluby nedotáhly do konce. Mohly totiž ukázat cestu, jakou do budoucna jít a nebo nejít. Zřejmě to ale ještě nebylo to správný načasování na to, aby se narušil status quo. Teda abych byl přesnější, tahle snaha ho vlastně narušila, naťukla, ale ta (r)evoluční myšlenka ještě zřejmě nepřišla, nebo přišla ve špatnej čas...
Nakonec bych ještě načrtnul takovejch pár věcí, co se podle mě do budoucna můžou stát.
Podle mě začnou bejt obří přestupy typu Pogby, Neymara, Ronalda mnohem vzácnější. Taky si myslim, že vlády v jednotlivých evropských zemích zasáhnou do vlastnictví klubů a buď část z nich znárodní, nebo jí předají do rukou fanoušků. Což si třeba nemyslim, že je úplně dobrej nápad. Na jedný straně tu máme takový ty demokratický kluby typu Barcelona nebo Real Madrid, který jsou pravděpodobně po krk v největším blátě (rozuměj nejzadluženější). Na druhý straně tu máme příklad z Německa, kdy Němci sice používají model asi mnohem udržitelnější, ale zase se mi zdá, že pomalu opouští ty přední pozice v evropským měřítku (je to teda čistě subjektivní pocit, možná se mýlim), vyjma Bayernu, kterej má ale de facto výsostní právo na německý talenty a RB Lipsko, což je ale v Německu celkem zvláštní úkaz. Můžeme sice namítat, že silným a stabilním klubem je BVB, ale já je považuju za takovej Ajax Německa - sympatickej klub, kterej si svou značku vybudoval na výchově a nálezu talentů, kterej v silných generacích pozlobí, ale v dlouhodobým měřítku nemůže těm nejsilnějším konkurovat. Přičemž si myslim, že zničení hegemonie Bayernu by možná mělo pro německej fotbal jako takovej nepěkný důsledky. Docílili by sice možná vyrovnaný ligy, ale na úkor konkurence-schopnosti na evropským poli.
Do budoucna by mě taky nepřekvapilo, kdyby se do velkých přestupů začaly montovat třetí strany, kterým jde o viditelnost svých značek a kupovaly by tím de facto práva hráčů. Dokážu si například představit, že Adidas, Nike nebo jiná firma (případně miliardáři s bezednou kapsou, kterým jde o prestiž a slávu) budou vlastnit určitý % hráčů, čímž by se provázanost klubů a jejich sponzorů ještě zvýšila. Podobnej koncept jsem ale zdaleka nepromejšlel do detailů. Jen si to dokážu představit, protože i sponzoři, kterým se ve fotbale motají ohromný peníze, budou mít zájem na jeho sledovanosti a velký přestupy jsou prostě něco, co sledovanost zvyšuje. A pokud si to velký kluby nebudou schopný dovolit...
Já jsem každopádně přesvědčenej o tom, že ať už situace ve fotbale dopadne jakkoliv, tak samotnej sport to nezničí. Možná to zničí některý kluby (možná i ten můj), třeba to odnese celej sektor nějakou krizí, která bude mít za důsledek velký uskromnění, ale fotbal jako takovej to přežije. Takže zůstávám naprosto v klidu a budu se těšit, co následující roky přinesou a odnesou. A pokud se mi některá změna nebude líbit, sám se můžu rozhodnout o tom, která cesta se mi zdá nejnadějnější a nejsympatičtější. Nakonec jde pořád hlavně o zábavu a rozptýlení...
Zdroj obrázku: https://www.givemesport.com/1677624-european-super-league-everything-you-need-to-know-about-breakaway-league
