Protože tělo není jenom bicák a bříško, ale taky oči, respirační, oběhovej systém a tak dále, ńějakým způsobem na tom pracuju. No a protože jsem zároveň spíš sova než skřivan, tak běhat nebo dělat jógu po ránu, nepřichází v úvahu. Na to mám sám sebe a svůj spánek moc rád. Proto jsem si vymyslel takovou ranní rutinu, která mi pomáhá startovat den:
Začnu vlastním "vyhřebelcováním". Takže hřeben na vlasy, kartáček do tlamy a kartáč do sprchy. Tělo se tak jako jemně a nenásilně prokrví.
Fáze druhá spočívá ve sprše. Protože testuju, co se mnou udělá otužování, střídám v tuhle chvíli teplou a studenou vodu. Přičemž začátek je vždycky teplá a končim vodou studenou. Někdy jedu 1 cyklus, jindy 2 a nebo 3. Zkrátka dle toho, jak se cejtim. Občas je voda na můj vkus fakt až ledová, jindy vlažná. A tohle je podle mýho názoru dobrý nepodceňovat. Někdy člověk vyleze z postele a má pocit, že by mohl projít skálou, zatímco jindy je těsně před důchodem. Takže někdy si klidně "naložim" a jindy jen tak opatrně testnu, co si můžu dovolit. Přeci jen nejdu do sprchy zkolabovat, ale probudit a nahodit systém.
Třetí fáze pak spočívá v obličejový gymnastice. O očích už jsem tu psal, tak jen krátce - dívání se do všech možných stran, kroužení, ostření do dálky a na blízko. Zabere to cca 5 minut a ačkoliv mi to krátkozrakost asi nevyléčí, tak mi to minimálně neublíží...No a potom následuje držtička, protože i čelist je kloub a to kloub celkem důležitej. Což vám asi potvrdí každej, kdo si jí někdy vykloubil. Poněvadž tou oblastí drtíme a rozmělňujeme potravu. A taková zajímavost. Třeba profesor Kolář v knize Labyrint pohybu zmiňuje, že i postavení jazyka může hrát roli při sportovním výkonu. Teda ne že by to bylo nějak důležitý pro "normálního" člověka. Protože drtivý většině lidí je fuk, jestli dohodí o metr dál nebo míň, když si přiloží jazyk na horní patro. Jde spíš o to, že i postavení jazyka, nebo tvar a sklon zubů má souvztažnost do celýho těla...
Péče lepší než ve stáji co?
Celej tenhle proces trvá zhruba 20-30 minut. A samozřejmě zcela a naprosto chápu, že někomu se to dělat nechce, neb třeba denně vstává každej den ve 4 do háku. Já bych pravděpodobně taky preferoval těch 20-30 minut spánu navíc a obětoval bych ranní cvičení. Ale berte to spíš jako střípeček do celkový filozofie tý mojí pohybový praxe a vemte si z toho to, co je vám libo. Například kartáčování se dá zaměnit za masáž vlastníma rukama. Což ostatně každej z nás zná v zimě, kdy člověk někde dlouho stojí a na někoho (nebo něco) čeká, přičemž si doma zapomněl rukavice. Jak promrznou ruce, máme tendenci je o sebe třít, abychom je zahřáli. A úplně stejně se dá (snad vyjma zad, pokud nejste zkušenej jogín) "třít" vlastní pokožka ve všech místech. Trénink očí se pak dá nahradit tím, že prostě ve volných chvílích sundáme brýle, nebo čočky a budeme zaměřovat objekty v dálce i na blízko (typicky třeba při procházce) a oblast čelisti zase můžem trochu potrénovat žvejkačkou. :) No a sprchu pak většina z nás asi používá tak jako tak. Takže poradit si můžeme i v "polních podmínkách".
