Přiznám se, že já nejsem moc dobrej zaměstnanec. Ne že bych si neplnil úkoly. Plnim. Dokonce bych řekl, že často zbytečně svědomitě. :) Problém je v tom, že ve chvíli kdy něčemu porozumim, mám tendenci se začít ptát, organizovat to a přemejšlet o tom. Což mi jednak zabere dost času a druhak to někteří zaměstnavatelé úplně dobře nenesou. Zvlášť když už jsou zvyklý jet v zajetých kolejích a nehodlají z nich vystoupit, i když přijde někdo s řešením, který by usnadnilo práci. A navíc ten čas...mě práce musí bavit, protože jinak se tim budu užírat. Věnovat se na 100% něčemu, co mě nebaví je po čase hrozně stresující záležitost. A hodně stresu podávaných konstantně a dlouhodobě ve vysokých dávkách je problém.
Takže z těchto důvodů dávám přednost podnikání. Můžu si organizovat čas i práci. Nezávisle na ostatních. Můžu do jistý míry mít svoje vlastní tempo a kolik toho na sebe naložim je moje věc a můj problém. Pokud mi to přerůstá přes hlavu, můžu zpomalit. Jasně, bude to mít důsledky, ale někdy jsem ochotnej je akceptovat. Navív má podnikání tu výhodu, že člověk může přijít vlastně s čímkoliv a může to propagovat jakkoliv. Je to taková hra. Někdy úspěšná a jindy se totálně mine účinkem. Někdy bolí a jindy je to čistá radost. Záleží na načasování, na příběhu, na okolnostech a dalších a dalších věcech. Takže se toho člověk dost naučí. O sobě, o ostatních. Člověk musí bejt tak trochu psycholog, tak trochu marketér, kreativec, umělec, řečník, designér, analytik nebo třeba spisovatel. Záleží samozřejmě na typu podnikání, ale já to tak celkem mám. Je to pestrá práce. A spoustu z ní nikdo jinej nevidí a neocení. S tím se musí počítat. Dělat na vlastním a azčínat s tím třeba i od nuly, to je dřina. Velká spousta omylů a selháních. Ale mně to tak vyhovuje. Na závěr si dovolim dát jeden citát, kterej se mi hrozně líbí. Našel sem ho před lety v jednom rozhovoru, ale pamatuju si ho dodnes.
„Začneme, jdeme nahoru, dolů, pak se zamotáme, jsme úplně ztracení, otočíme se dozadu, nevíme, co a jak a ještě více se zamotáme. S trochou štěstí, s množstvím odvahy, s pochopením toho, co děláte, se zkušeností, s trochou talentu, skromnosti, disciplíny, úsilím a obrovským množstvím práce se většinou kompletně minete cílem, někdy se skoro minete a velice málokdy se strefíte,“ architektka a designérka Eva Jiřičná
