Ahoy!
I would love to use this blog as my logbook for our sailing adventures. For the last six months, we have been sailing around Banderas Bay. It was our playground where we learned the boat and practiced day sail trips. Now, we are heading north.
Last night, we shared our final beer and tequila with friends Ruth and Garrett from SV Rediviva and Allie and Aaron from SV Spy. In the sailor’s world, it’s never goodbye; it’s “See you later!”
For months, we dreamed of the open sea, the wind in our hair, turquoise water, white sand and the freedom that only sailing can offer. That dream finally became a reality when we set out on our first sailing adventure. Our hearts were full of excitement and a hint of nervousness as we embarked on this journey.
Our first 40 nautical miles to Chacala. We left our marina life at 9 am (it was supposed to be an 8-10 hour trip). We wanted to be there before sunset for our first anchoring, not counting the time we briefly dropped anchor for a few hours in Punta Mita to check if our windlass was working.
The first few hours were smooth sailing, literally. However, as the wind picked up and the waves grew larger, we sped up to 7 knots. Then the wind died. We had to turn on the engine and motor/sail to get there before dark. That didn’t happen, so we started looking for different options for anchoring. But our friends were waiting for us in Chacala and said they would help us drop the anchor and set up the stern anchor as well.
After several hours of navigating, we finally saw the lights of our destination village. However, we couldn’t see our friends’ anchor lights, which were hidden behind the streetlights.
Alex from SV Saoirse and Cameron from SV Ella arrived with their dinghies and very bright lights. We were so happy to see them. After securing our boat with both anchors, we joined Alex for happy hour and dinner on his boat. In our rush to the anchorage, we had completely forgotten about food. Fortunately, Alex had cooked an amazing chicken masala.
As we savored Alex’s delicious chicken masala, the stress of the journey melted away. After dinner, we sat on the deck, exchanging stories and making plans for the days ahead. The warm, salty breeze carried our laughter across the water. It was a perfect reminder of why we embarked on this adventure in the first place: the thrill of the journey, the beauty of the destinations, and the unforgettable moments with friends.
Returning to our boat, we felt proud of ourselves. We had arrived safely at our first destination with the support of good friends.
We look forward to exploring Chacala and the new adventures that await us. The gentle sway of the boat lulled us into a deep, peaceful sleep.
Would like you to know more about the boat or crew?
Your admiral @pjaroundtheworld
Ahoy!
Ráda bych tento blog používala jako svůj lodní deník pro naše plavební dobrodružství. Posledních šest měsíců jsme plachtili kolem zátoky Banderas Bay. Bylo to naše naučné hřiště, kde jsme se učili ovládat loď a trénovali jednodenní plavby. Nyní míříme na sever.
Včera večer jsme se rozloučili s přáteli Ruth a Garrettem ze SV Rediviva a Allie a Aaronem ze SV Spy posledním pivem a tequilou. Ve světě námořníků to nikdy není sbohem; je to „Uvidíme se později!“
Měsíce jsme snili o otevřeném moři, větru ve vlasech, tyrkysové vodě, bílém písku a svobodě, kterou může nabídnout jen plachtění. Tento sen se konečně stal realitou, když jsme se vydali na naše první plavební dobrodružství. Naše srdce byla plná vzrušení a náznaku nervozity, když jsme se vydali na tuto cestu.
Čeká nás prvních 40 námořních mil do Chacaly. Opustili jsme náš přístavní život v 9 hodin ráno (měla to být 8-10 hodinová cesta). Chtěli jsme tam být před západem slunce pro naše první zakotvení, nepočítám, když jsme na několik hodin krátce spustili kotvu v Punta Mita, abychom zkontrolovali, zda funguje náš vrátkový motor.
První hodiny byly doslova hladké plachtění. Jakmile však vítr zesílil a vlny narostly, zrychlili jsme na 7 uzlů. Pak vítr ustal. Museli jsme zapnout motor a plachtit s pomocí motoru, abychom se tam dostali před setměním. To se nestalo, takže jsme začali hledat jiné možnosti zakotvení. Naši přátelé na nás však čekali v Chacale a řekli, že nám pomohou spustit kotvu a shodit také záďovou kotvu.
Po několika hodinách navigace jsme konečně spatřili světla naší cílové vesnice. Nemohli jsme však vidět kotvová světla našich přátel, která byla skryta za pouličními světly. Alex ze SV Saoirse a Cameron ze SV Ella přijeli se svými dinghy a velmi jasnými světly. Byli jsme tak rádi, že je vidíme. Po zajištění naší lodi jsme se připojili k Alexovi na “happy hour” a večeři na jeho lodi. Ve spěchu na zakotvení jsme úplně zapomněli na jídlo. Naštěstí Alex uvařil úžasné kuřecí masala.
Po večeři jsme seděli na palubě, vyprávěli si příběhy a plánovali následující dny. Teplý, slaný vánek nesl náš smích přes vodu. Byla to dokonalá připomínka toho, proč jsme se na toto dobrodružství vydali: vzrušení z cesty, krása destinací a nezapomenutelné chvíle s přáteli.
Když jsme se vrátili na naši loď, byli jsme na sebe hrdí. Dorazili jsme bezpečně na naše první místo s podporou dobrých přátel.
Těšíme se na prozkoumávání Chacaly a nových dobrodružství, která nás čekají. Jemné houpání lodi nás uspalo do hlubokého, pokojného spánku.
Chtěli byste vědět více o lodi nebo posádce?
Váš admirál @pjaroundtheworld