Už tam stejně nejsem se kolega bál výšek...
Prvně mi nakecal o práci ve Vídni kde se mu nelíbilo pak se bál výšek a ve třetí mě vykopli po dnu protože jsem natrefil na debila.
Prostě risknul jsem zahraničí když jsem mohl nastoupit v Česku.

Teď jsem zas bez práce nestěkne po mně pes a jsem zoufalý až to bolí...
Teď popravdě sedím několik km od města brečím a poslouchám písničky.
A přemýšlím že vlastně nic nemám v rukách.