Když jsem byl měsíc doma po vyhazovu od firmy kde bylo slíbeno že budeme.
No ale ja si během měsíce našel práci. Sedím na BOZP po pohovoru. A naráz telefon jedeš dělat zítra semnou malíře do Vídně?
V první moment říkám ne nejedu. Mě přemlouva že je to snadná práce celoroční.
A já to tipnu ale během pár minut to přehodnotim a zavolám mu.
Omluvim se na pohovoru kde mě přijali a řeknu jim to narovinu.
Na další den jedu do Vídně od úterý do pátku jsme tam. Ale kolega že tam se to nevyplatí je tam draho podmínky nejsou jak bylo slíbeno atd .
Tak příští týden jedeme do Linze skvělá práce kde není co zkazit. Sundávání eternitu z bytovek a vaty atd.
Neni co zkazit a pěkně placené.
Ale kolega že končí na druhý den protože se boji od 8 patra na lešení.
Přitom by to bylo jen to jedno dokola bylo řečeno.
Tak nezbývá než ho následovat do další práce. Je to totiž řidič a umí kvalitně německý.
No a jdeme dělat okna ráno nás rozdělí a jsme tam jeden den. Protože ve čtvrtek byl rakouský svátek.
Dělám s jedním Slovákem a Polákem na konci šichty mi dají 10 euro co dostali za práci od majitele baráku.
No a pak se ptáme s kolegou na pondělí.
Mlži ale odjíždím s tím že se vrátím v pondělí .
No a v pátek jdu na pracák. A jakmile odejdu večer se podívám na email. A šup výpověď.
Tudíž si říkám že jsem to risknul a shořel.
Jak by jste se zachovali vy?
