Tentokráte trochu vážněji... Nedávno se mi dostalo do ruky starší číslo časopisu Euro, kde jsem narazil na článek Vladana Galistla s názvem “Radši si to odvezeme“, ve kterém zmiňuje zajímavou událost, která provázela konec roku.
Onou událostí byl odvoz vkladů skupiny Generali z ČNB. Údajně se jednalo o částku převyšující 10 mld. korun, které si Generali nechala vyplatit “kešem“ a poté si je odvezla do vlastního trezoru. Ono to není ve skutečnosti nic divného. Všichni si necháváme část výplaty, které nám zaměstnavatel automaticky vloží na námi zvolený účet, vyplatit, abychom měli nějaké ty peníze u sebe. Ale pokud to udělá finanční skupina a navíc v takovém objemu, je to podivné.
Při čtení článku mne však zarazilo (a zároveň pobavilo), že důvodem, proč si Generali sbalila svých pět švestek uložených v ČNB, byly prý špatné podmínky na českém finančním trhu. Pokud totiž uloží banka či některý finanční ústav své peníze u některé z větších bank v Česku, nedostane žádný úrok z vložených peněz a naopak ještě zaplatí “skladné“. Generali prý dostala nabídku na úročení svých vkladů ve výši (a teď se podržte) -0,2%. Ano, slovy - mínus nula celá dvě procenta.
Cituji autora:
Celý příklad ukazuje, jak nulové sazby ČNB křiví celý bankovní trh. Zatímco ještě před pár lety by banky za vklady platily aspoň minimální úrok, nyní miliardy korun fakticky odmítají, protože nevědí, kam peníze umístit, aby vydělávaly.
A to ještě není vše. Autor zmiňuje další zajímavost:
Nízké úrokové sazby nejsou jediným důvodem, proč banky na konci roku Generali vzkázaly, ať si peníze nechá. Bankovní domy totiž musejí odvádět poplatky do Fondu pro řešení krize, tzv. rezolučního fondu. Výše těchto poplatků se stanovuje procentem z objemu vkladů, které banky v posledních dvou letech držely vždy na konci roku. Čím více vkladů tedy banky mají, tím větší příspěvky do fondu platí.
A tak mě napadlo (jako recese), že by bylo dobré bankám na konci roku zatopit a uspořádat celorepublikovou vkladovou akci a hned druhého ledna si zase vybrat. Muselo by se to provádět malými vklady, protože někoho chytřejšího to zřejmě napadlo také a banky si na konci roku na větší vklady vypisují zvláštní přirážku. Jedná se o 0,15% při vkladu nad 100 mln. korun.
Takže jestliže bankovní domy řeší Nerudovský problém, co má dělat obyčejný člověk? Tohle by mohl být další signál k tomu, abychom raději přecházeli na kryptoměny. Banky neví, co s penězi, nicméně pořád nás budou drtit poplatky. Začínám si opravdu připadat jako v Kocourkově...
Ale nakonec ve mně vítězí ta škodolibá část a pokud slyšíte nějaké šustění, tak je to zvuk mnutí mých rukou. Konečně ti nenažranci okusí vlastní medicínu.
Zdroj foto: Pixabay
