Welcome to the second part of my notes from the trip along the Goldsteig trail leading through eastern Bavaria near the border with the Czech Republic. In the previous part, I described the troubles we encountered in the first two days. By the third day, we woke up quite early, because it had already been over 20 degrees Celsius since morning. And like a monster, our Mamut woke up very thirsty. So all we had to do was pack up and set off on the road to the brewery in the town of Friedenfels, 5 kilometers away.
Vítejte u druhého pokračování zápisků z cesty po stezce Goldsteig vedoucí východním Bavorskem nedaleko hranic s Českou republikou. V minulém díle jsem popisoval jaké trable nás potkali v prvních dvou dnech. Do třetího dne jsme se vzbudili dost brzo, protože už od rána bylo vysoko přes 20 stupňů Celsia. A jako na potvoru se nám Mamut probudil s velkou žízní. Takže nezbývalo, než se zabalit a vyrazit na cestu k 5 kilometrů vzdálenému pivovaru v městečku Friedenfels.
When we arrived in the town. We actually found the brewery. But there was quite a big problem. Because the local brewery pub had closed permanently. It was quite difficult to convince Mamut that this was really the case. Because he was running around the yard confusedly and looking into the windows, saying that there must be people there. There weren't, because it was Sunday.
Když jsme do městečka dorazili. Tak jsme skutečně pivovar nalezli. Ale byl zde docela velký problém. Protože tamní pivovarská pivnice ukončila provoz natrvalo. Bylo poměrně těžké Mamuta přesvědčit, že tomu tak skutečně je. Protože zmateně pobíhal po dvoře a koukal do oken se slovy, že tam musí být lidé. Nebyli, protože byla neděle.
After a while, Čermus and I managed to convince Mamut to set off on the journey. With the assurance that we would definitely find something open. But I knew that we were heading to a pond area where there wasn't much to see except water, fish and waterfowl. Fortunately, both surveyors refused to look at a map on vacation.
Po chvíli se nám s Čermusem podařilo Mamuta přesvědčit, abychom se vydali na cestu. S tím, že určitě najdeme něco otevřeného. Ale já jsem věděl, že míříme do rybníkářské oblasti, kde toho moc není, kromě vody, ryb a vodního ptactva. Naštěstí se oba geodeti odmítali koukat na dovolené do mapy.
On the way there was another small village. Where according to the map were supposed to be two restaurants. Both were closed due to vacation during the week of our visit. That already smelled like a pretty big problem. Because once Mamut dries up, it can be quite a complication, because the subsequent drinking can be quite uncontrolled.
Cestou byla ještě jedna malá vesnička kde podle mapy měly být dvě restaurace. Obě měli v týdnu naší návštěvy dovolenou. To už zavánělo docela slušným problémem. Protože jakmile Mamut vyschne, bývá to dosti komplikace, protože následné pití bývá dost nekontrolované.
We continued among the ponds, where I expected it to be boring, but I had quite a bit of fun and took quite a few pictures.
Pokračovali jsme mezi rybníky, kde jsem očekával, že to bude nuda, ale docela jsem se bavil a pořídil docela velké množství snímků.
While exploring the map, I discovered a kiosk on the shore of a pond called Kipp. So we decided to take a little walk and check if Mamut could be given a beer here. It was a small house on the beach by the pond, where they sold snacks. You can probably imagine how it all turned out. Gradually, all the Euros were exchanged for beers. The lady even sold us a few more beers to stock up on when she was leaving for home. So we moved to a bench on the beach and continued until all the Friedenfelsers were empty and then headed to the nearby forest to sleep.
Při průzkumu mapy jsem objevil na břehu rybníka se jménem Kipp kiosek. A tak jsme se rozhodli si udělat malou zacházku a prověřit zda by se zde nedal Mamut napojit pivem. Jednalo se o malý domeček na pláži u rybníka, kde prodávali občerstvení. Asi si dovedete představit jak to celé dopadlo. Postupně veškerá Eura byla proměněna za piva. Dokonce nám paní prodala ještě pár piv do zásoby když odcházela domů. Takže jsme se přesunuli na lavičku na pláži a pokračovali, dokud všechny Friedenfelsery nebyly prázdné a pak zamířili do nedalekého lesa spát.
