Ve zranitelnosti je taková síla.
Vyznání: Je to pro mě neuvěřitelně těžké. Být zranitelný. Nejsem v tom sama. Aktivně sdílím víc ze svého autentického já ve snaze lépe se vyrovnat se zranitelností, ale je to těžké. Ukazovat pravdu a mluvit z duše je obnažující a může to ve vás zanechat neuvěřitelně syrový pocit. A o to asi jde, ne? Protože to podněcuje růst a rozvoj.
Jaká je alternativa?
Dokážete si představit, že bychom všichni neustále mlčeli ze strachu ze zranitelnosti a z toho, co si myslí ostatní? Život by byl nudný. Dusivý. Všichni bychom byli v kleci.
Neumlčujte se.
Ne každému se budou líbit vaše příspěvky, vaše slova, vaše pravdy. To je v pořádku. Nemusí se jim líbit. Jsou vaše. Už dávno jsem se smířila s tím, že nejsem každému po chuti, ani po tom netoužím. Chci být příchutí pro své lidi. Příchutí, kterou mají rádi, kterou si mohou dopřát a ve které najdou klid a uvolnění, když po tom touží. Dovolte svým lidem, aby si vás také dopřáli.
Tolik z nás se stydí a skrývá části svého já ze strachu před posměchem nebo odsouzením ze strany druhých. Ale ten posměch a odsudek? K tomu pravděpodobně nikdy nedojde. I když pokud se tak stane, je to mimo vaši kontrolu a vypovídá to mnohem více o těch, kteří to dělají, než o vás. Vydechněte tento strach pryč.
Moje výzva všem báječným ženám - přestaňte se stydět. Přestaňte se snažit přizpůsobit nějaké všední, ploché, nevzrušující normě, která vám neslouží. Přestaňte se srovnávat. Přestaňte s tím vším. Poznejte svou hodnotu. Dovolte ostatním, aby vás viděli a mohli poznat vaši hodnotu, oslavit vaši hodnotu, dopřát si vaši hodnotu spolu s vámi.
Když si přestanete dělat domněnky o druhých a zbavíte se všech obav kolem domněnek, které si o vás lidé dělají, zjistíte, že do popředí přirozeně vystoupí syrová, autentická, výjimečná zranitelnost. Přijměte tuto zranitelnost... nechte vyniknout své pravé já. Tehdy se stane kouzlo.
