Být příliš velký.
Nebuď na sebe příliš přísná, má drahá, protože tvé obavy jsou neopodstatněné.
Tvé tvrdé hrany vznikly z prožitého života. Ze síly a odolnosti.
Nyní je však čas přivítat nové.
Sáhnout si hluboko do svědomí a zbořit své zdi.
Nechte závoj odplout.
Buďte měkcí.
Buďte otevření.
Buďte zranitelní.
Dovolte si cítit.
Vnímejte vše.
Stíny totiž vydláždily cestu vašemu světlu.
Abyste mohli zazářit.
Ten čas je teď.
Obáváte se, že jste příliš velcí.
Já říkám, buď příliš velký. A pak ještě něco.
Bojíte se, že vaše slova mohou být příliš dráždivá.
Mohou, ale vaším úkolem je zpochybnit jejich rovnováhu.
Jste výzvou pro jejich rovnováhu.
To je tvoje superschopnost, miláčku.
Řekni svá slova.
Vyprávějte své příběhy.
Zasaď svá semínka.
Vyzařuj své světlo.
Nechte padat svůj déšť.
A sledujte, jak lidé kolem vás nasávají plody vaší štědrosti.
Ať se koupou ve vašem slunečním světle. Hledejte stín ve svých stínech. Přijmi každou podobu, kterou si přeješ mít.
Tvé vrstvy.
Vaše složitosti.
Ukažte je všechny.
Obnažte se s vědomím, že jste kurevsky úžasní.
Přijměte všechny své dokonalé nedokonalosti.
Protože jste zářivá.
Zářivá.
Takže teď je čas.
Je čas nechat se vidět.
Buďte vidět.
