Chci vám vyprávět příběh o tom, jak málo skutečně potřebujeme k tomu, abychom pocítili opravdové štěstí.
Dnes ráno byl vzduch teplejší a já jsem měla chuť jít k moři. Doufala jsem, že si moje dítě po školním běhu zdřímne, jak to obvykle dělá.
Tak jsem šla rovnou k moři, zaparkovala a zhluboka se nadechla.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se vlastně celý víkend pořádně nenadechla. A cítila jsem to. Cítila jsem se podrážděná a rozladěná a chtěla jsem cítit klid a mír.
Sáhla jsem do kapsy a našla jeden ze svých aromaterapeutických inhalátorů a malou nádobku s bergamotovou směsí olejů. teď dokážu najít cestu zpět ke klidu. A skutečně se mi to podařilo.
Podívala jsem se na moře, oči upřené k obzoru. V tu chvíli jsem začala cítit ohromný pocit štěstí a vděčnosti. Nepotřebovala jsem nic jiného, jen přesně to, co jsem měla tam a tam. Pocit takové přítomnosti a štěstí byl pro mě emotivní a vehnal mi slzy do očí.
Vzpomenete si, kdy jste se naposledy cítili podobně?
