Ten kdo to dlouhodobě sleduje ví, že výnosnost těžby za poslední rok a půl je mizivá. Jak je tedy možné, že hashrate je stále vyšší než v době před boomem a někdo to provádí?
Toto jsou dva různé světy, ten druhý patří prakticky jen Bitmainu.
Mé osobní zkušenosti s ASIC jsou hrozné a upřímně jsem se s Bitmainem seznámil skrze D3. Bohužel se jednalo o pozdější várku a tyto mašiny patřily mezi jedny z nejrychleji odepisovaných.
Naštěstí jsem se primárně zaměřoval na těžbu na grafických kartách a těžební servery naší výroby s kartami GTX 1060 a RX 580 jedou do teď.
Samozřejmě jako zarytý těžař jsem příznivcem GPU, které jsou dostupnější pro obyčejné lidi, zaručují možnost větší decentralizace a hlavně nepodléhají tak rychlému vývoji, jako je to u ASIC.
Naštěstí totiž grafické karty v posledních letech již neprochází tak neskutečným progressem a jejich výkon, zejména těžební není tak enormně odlišný. Již se vám nestane, že po vydání nového typu, můžete starý vyhodit.
Prakticky je dělím do tří skupin:
To je otázka, kterou si pokládá mnoho z nás. Existuje již celá řada způsobů, jak zabezpečit chod blockchainu jiným způsobem, než je Proof of Work. Máme tu stále populárnější Proof of Stake, ale prozatím v bezpečnosti stále vede POW. Otázka je, jestli ten rozdíl v bezpečnosti vs. cena a sofistikovanost nepřeváží k využívání jiného systému. To si ale myslím, že je hudba budoucnosti a minimálně u BTC a dalších několik měn se POW bude i nadále držet.
V některém z příštích článků se možná podívám na největší plusy a mínusy různých způsobů potvrzování transakcí.
