Vlastně těch duchařských historek moc nemám, vyvolávali jsme jako děti samosebou duchy ale nějak si nepamatuju že by se něco událo. To hle je historka mojí mámy.
Naše rodina má chalupu, kterou koupila moje babička. A když jsem byl malý tak babička umřela, moc věcí si nepamatuji, ale přesto nějaké vzpomínky na ní jako dítě mám, neb jsme se sestrou u ni občas přespávali a pak nás také o prázdninách na chalupě hlídala. Bylo to asi měsíc potom co babička umřela a naše rodina jela na chalupu. Když jsme přijeli tak už se smývalo. Večer když už jsme jako děti spali nahoře v postýlkách, moje maminka zůstala ve světnici sama. Když jajednou z černočerné tmy za okny se ozvalo klepání. Klepání neustávalo a tak se šla podívat k oknu co to je. Na okenní římse tam seděla vlaštovka a klepala zobáčkem do okna. Máminka chvíli toho nedbala a divila se proč ta vlaštovka klepe. Ale když vlaštovka nepřestala klepat ani po dost dlouhém čase tak se rozhodla že okno otevře a ptáčka pustí dovnitř. Vlaštovka vlétla dovnitř obletěla světnici a usadila se na trámu. Celou noc byla v místnosti a ráno když svítalo se z trámu zvedla a zase odletěla otevřeným oknem ven. Moje maminka si doteď myslí že to byl duch babičky v těle ptáčka který se chtěl podívat do milované chaloupky.