Ženil jsem se před… no, před mnoha a mnoha lety. Svatbu jsem měl malou, ale jedna zajímavost na ní byla.
Na mojí svatbě bylo devět žen. Samozřejmě moje nastávající manželka, její mamka, moje mamka, moje a manželčina svědkyně, tety, neteře…
A všechny, opravdu všechny ženy na mojí svatbě byly učitelky. Některé byly bývalé učitelky už v důchodu, některé v té době ještě nevěděly, že jednou budou učit. Některé učily na střední škole, některé na základní, první i druhý stupeň, některý byly na mateřské škole. Některé učily celý život, některé jen pár let. Ale všechny se k tomuto povolání aspoň na nějakou dobu dostaly.
Náhoda? Spiknutí? Prokletí?
„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.
Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“
Jan Ámos Komenský
