V minulém díle jsem psal o duplicitách, když mají dva nebo více států stejnou melodii hymny. Existují ale i opačné případy. U států, kde spolu žijí dva nebo více národů, může být státní hymna vytvořená spojením dvou či více hymen národních. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Československo si mnozí z nás ještě pamatují.
Když jsem byl malý, chodil jsem do hudební školy a hrál jsem tam i v žákovském orchestru. A jednou jsme byli na zájezdu v Německu - ve východním, jak jinak tehdy. Koncert jsme vždycky zahajovali hymnou, a bylo zábavné sledovat, jak všichni vstali, pak po tom "země Česká, domov můj" si někteří začali sedat, načež jsme je vzápětí zase postavili "Nad Tatrou sa blýska" :)
Zajímavá je v tomto ohledu hymna jugoslávského království (1918-1943). Ta začíná čtyřverším ze srbské hymny
Bože pravde, Ti što spase
Od propasti do sad nas,
Čuj i od sad naše glase,
I od sad nam budi spas!
Plynule navazuje čtyřverší chorvatské
Lijepa naša domovino,
Oj junačka zemljo mila,
Stare slave djedovino,
Da bi vazda sretna bila!
Následuje slovinská melodie
Naprej zastava slave,
Na boj junaška kri!
Za blagor očetnjave
Naj puška govori!
A závěr opět patří Srbsku
Bože spasi, Bože hrani
Našeg Kralja i naš rod!
Kralja Petra, Bože hrani,
Moli ti se sav naš rod.
Přestože je tato státní hymna zcela ukázkovým slepencem, spojeným ze tří stylově odlišných melodií, nezní až tak úplně špatně.