Slovo dalo slovo a přišla mi na mysl veřejná lednice, o které jsem se dozvěděl od kamaráda, který mi řekl, že existuje sdílená ekonomika. Více jsem si zjistil na internetu. Síla, když má člověk hlad. Celý šťastný, že se člověk chvíli může obejít bez peněz. Spousty jídla se běžně vyhazuje do popelnic nebo do kontejneru. Veřejná lednice, výborný nápad. Funguje to? Jednoho nejmenovaného dne jsem tedy vyrazil ověřit, jak funguje sociální program našeho hlavního města Prahy. Je přece jedno, jestli jste sociálně slabí, vyloučení ze společnosti, nebo prostě mám jen zrovna hluboko do kapsy. Jíst musí každý bez rozdílu, jaké jsou jeho schopnosti jsi jídlo obstarat, kudy kam? Našel jsem centrální park na Pankráci. Našel jsem lednici a velké překvapení. Lednice zeje prázdnotou a je čistá, žádné stopy po jidle nebo aktivitě. Neštve vás to, když máte hlad? Možná bude lepší chodit po centru hledat jídlo po turistech, ale to nechcete. Je to náročné, dřív pojdu hladem. Celý sociální program veřejných lednic zřejmě nefunguje. Už jste měli někdy v úmyslu pomoct okolí? Hledejte lednice a plňte je jídlem. Brzy se najdou hladové krky, je to malý krok pro vás a velký krok pro lidstvo. Planeta je jeden organismus a tlející jídlo a spousty hladu ma stopku. Sejde na tom, jak moc si uvědomujeme co můžeme pro vás, jako pro lidstvo, planetu, přírodu udělat. Co můžu udělat dnes neodkladej na zítra. Dobrou chuť všem, kteří chtějí sdílenou ekonomiku. Nejde jen o lednice a hlad, jde o princip jak vytvořit lepší svět pro nás všechny bez rozdílu a bez agresivní politiky.
Autorem je René Krásno.
