Ke Stephenu Kingovi jsem prakticky nikdy nepřičichnul* (což je možná škoda). Ale zrovna ve chvíli, když do kin přišla adaptace jeho románu To, jsem sáhl po jedné z jeho knížek. Akorát se teda nejedná o žádnou z jeho fikcí, ale „příručku“ O psaní.
V posledních několika týdnech shromažďuju informace o tom, jak vlastně psát knihy. Jsem totiž tak trochu blázen a ačkoli jsem nikdy nic delšího, než slohovka do školy nebo třístránkový článek pro klienta nenapsal, rozhodl jsem se zúčastnit letošního NaNoWriMo (National Novel Writing Month). Cílem je během listopadu napsat novelu o 50 000 slovech. No, a v rámci příprav na NaNoWriMo jsem začal vyhledávat různé návody na to, jak vlastně dílo o takovém rozsahu (a během tak krátké doby) napsat.
Kromě projíždění webů zahraničních autorů, kteří už se tohoto blázince zúčastnili, jsem si vzpomněl právě na knihu O psaní od Kinga. No, proč nesáhnout po radách takového velikána, když jsou k dispozici, že ano. =)
První část knihy, nazvané Curriculum Vitae, popisuje Stephen převážně své spisovatelské začátky. Jedná se o průběh jeho života, od dětství až po dospělost, kdy psal novinové články, povídky, které mu neustále odmítali, nebo kde a jakým způsobem napsal svou přelomovou knihu Carrie.
Popis Kingova života je zajímavé čtení - přerod dítěte se zdravotními problémy, jehož matka měla co dělat, aby se o rodinu postarala, až po jednoho z nejslavnějších spisovatelů je prostě úchvatný. Co mě na něm ale zaujalo mnohem víc je to, jakým způsobem mě to nabíjelo motivací k tomu se do psaní okamžitě vrhnout - zahodit knihu o psaní a prostě psát! =) Nebát se odmítnutí, nebát se „prázdné stránky“ a prostě začít.
Druhá část knihy nazvaná Skříňka s nářadím byla ta, na kterou jsem se těšil asi ze všeho nejvíc. Pojednává o tom, co je pro psaní nejdůležitější. Stejně jako tesař má skříňku s nářadím vybavenou tím, co pro svou práci potřebuje, je tak tomu i u spisovatele. Jen používá trochu jiné nástroje.
Do skříňky s nářadím Stephen nastrkal slovní zásobu, gramatiku, stylistiku a hromadu rad, jak psát (a nepsat). A nenastrkal je tam nějak ledabyle, ale smysluplně je zařadil do jednotlivých polic podle toho, jak jsou důležité - na prvním místě slovní zásoba a gramatika, na druhém stylistika a práce s textem, a na třetím samotné psaní.
Jakmile začal zmiňovat stylistiku a gramatiku, měl jsem trochu obavy. Osobně si nemyslím, že je moje slovní zásoba kdo ví jak obrovská, a s gramatikou jsem taky občas na štíru, ale jedna věta moje obavy okamžitě rozprášila:
Jak řekla štětka stydlivému námořníkovi: „Nejde o to, kolik toho máš, ale jak s tím umíš zacházet.“
No, a bylo po starostech. Slovní zásoba se dá celkem jednoduše rozšiřovat (čtením) a gramatika se dá naučit (taky čtením). Takže se není čeho bát, že?
Část O psaní se věnuje samotnému psaní. Stephen v ní popisuje jakým stylem sám píše, co mu pomáhá napsat první návrh svého románu a jak jej pak editovat. Vlastně se jedná o celé třetí patro skříňky s nářadím. Tady k této části se ještě aspoň jednou vrátím, než začnu psát v rámci NaNoWriMo. =)
Dost mě pobavilo Stephenovo vnímání múzy (v jeho podání je to chlap, takže vlastně asi _múzák? (a vidíte tu podobnost - múzák-Muzzug?? =D _). Jde o to naučit múzáka za vámi chodit, dát mu přesný rozpis toho, kdy je vhodné aby přišel. A pro začátečníka to vůbec není jednoduché. Stephen to popisuje následujícími slovy:
Je naprosto v pořádku, abyste vy odedřeli veškerou práci a ponocovali bůhví do kolika, protože tenhle chlápek s doutníkem a s křidýlkama má pytel plný kouzel. A v tom pytli jsou věci, které můžou nadobro změnit váš život.
Docela se těším, až mě můj múzák začne navštěvovat. =)
V poslední kapitole se Stephen tak trochu vrací ke vzpomínkám na minulost - tentokrát ale ne tak dávnou, jako jeho dětství, ale celkem nedávnou. Vrací se do roku 1999, kdy byl v půlce psaní knihy O psaní a kdy musel samotné psaní přerušit kvůli dopravní nehodě.
Tato pasáž je opravdu silná - ukazuje nejen samotnou lidskost autora, ale i to, jak se s problémem vypořádal a jakým způsobem mu psaní pomohlo se ze zdravotních problémů dostat. A i tento pohled mě naplnil odhodláním začít psát. A můj plán vyhrát NaNoWriMo je pro začátek, myslím, ten pravý způsob, jak do toho skočit. Pěkně po hlavě!
*přičichnutí ke Stephenovi Kingovi není samozřejmě myšleno doslovně ;)
Image source: Knihy Beta
