Je konec. Basketbalová sezóna nám skončila. Proběhly poslední zápasy, proběhly poslední tréninky. Za pár dnů nám začínají prázdniny. Období, kdy si mají děti pořádně odpočinout od školních povinností, tréninkové "dřiny", zápasového kolotoče.
Jde také o období, které jako trenér nemám pod svou kontrolou. Co budou mí malí sportovci během prázdnin dělat? Budou se hýbat nebo prosedí většinu času u počítačů, mobilních telefonů či televize?
Samozřejmě bych byl nejraději, kdyby i tyto dny děti denodenně věnovaly pohybu. Udržovaly se v kondici. Nejsem rád, když na prvních trénincích nové sezóny vidím zlenivělou mládež. Když mám pocit, že vše, co se v předešlých sezónách získalo, je pryč.
Nejsem zastáncem šílených prázdninových tréninkových plánů. Děti je stejně nebudou dodržovat. A kdo ano, většinou tak činí z donucení rodičů, bez zápalu.
Jeden můj kolega dostal výborný nápad. Je přece jedno, jak děti sportují. Důležité je, že chodí ven, hýbou se a vše je baví. Proto zavedl na období prázdnin bodovací hru.
Každý musí do svého denního režimu zařazovat jakýkoliv druh pohybové aktivity. Její charakter a dobu (převedenou na body) musí zaznamenávat do výkazu v měsících červenec a srpen. Musí dosáhnout minimálního počtu bodů. U mladších činí tento limit 400 bodů, u starších 600 bodů. To by mělo odpovídat zhruba 3 až 5 resp. 5 až 6 hodinám pohybu týdně.
Bodování:
Každý ještě dostává od trenéra informace, na čem by měl pracovat, co zlepšovat. Jen pár doporučení. Žádné velké elaboráty. Každého je věcí, zda těchto rad využije nebo ne.
Celé roky se nám tento způsob osvědčuje. S dětmi se baví a sportují celé rodiny. Předhání se, kdo nasbírá více bodů. Kolikrát jsem byl mile překvapen, jakých bodových výsledků dosáhly. A vždy jsem byl potěšen jejich připraveností.
Je konec. Sezóna skončila. Ale už se těším na novou. Čím mě překvapí na jejím začátku?
